Recyklované umělé hmoty jako stavební materiál

Věčný materiál na jedno použití

Současná epocha historie lidstva se někdy označuje jako doba plastová. Plastické hmoty pronikly snad úplně všude. Přitom je velká škoda, že množství vyrobených plastů končí v podobě výrobků na jedno použití. Vždyť plast je o tolik trvanlivější než jiné materiály. Nehnije jako dřevo, nekoroduje jako železo.

Alespoň část plastového odpadu lidé vytřídí do žlutých kontejnerů. Sejde se v něm směs různorodých umělých hmot, které už od sebe jednoduše roztřídit neumíme. Láhve a sáčky už z nich sice nevyrobí, zato se z nich dají vylisovat stavební materiály.

„V současné době se vyrábí základní stavební prvky: trámy, latě, sloupy, dlaždice, zábradlí. Potom i věci, které jsou tvarově jednoduché. Třeba patníky se vyrábějí z recyklovaného plastu,“ vyjmenovává Zdenka Procházková z Českého vysokého učení technického, která materiály testuje.

Přidat, nebo vyztužit

Takový materiál nemá příliš vysokou pevnost. Obyčejné dřevo používané ve stavebnictví je asi desetkrát pevnější. Když je potřeba, aby trámy unesly větší zátěž, musí se použít více plastu, anebo jej něčím vyztužit.

„Ve Spojených státech vyrábějí dlouhé a velké trámy tak, že recyklují automobilové nárazníky. Pro tyto nárazníky se používá polypropylen vyztužený skelným vláknem. Když ho recyklují, mají skelné vlákno i v těch trámech,“ říká Zdenka Procházková.

Hyzdí plastový most krajinu?

Ve světě bychom našli celé stavby vyrobené z recyklovaných plastů. Jako příklad uvádí Zdenka Procházková jeden most, který už patnáct let stojí v Nizozemsku – nebo spíše můstek. Vede po něm cesta pro pěší a cyklisty.

„Je ve velmi dobrém stavu. To je obrovská výhoda recyklovaného plastu, že je vodě odolný, hmyzu, červotočům odolný, netrouchniví. Kdyby se takový most dělal ze dřeva, musel by se pravidelně natírat, aby se ochránil před vlhkostí. Začne trouchnivět, pustí se do něj hmyz, houby či plísně, což recyklovaný plast vůbec nemá.“

Že je most postavený z umělé hmoty, bychom na první pohled nepoznali. Základní tvary, latě, fošny a další prvky vypadají stejně jako dřevěné. Recyklovaná hmota má nenápadnou barvu, šedou až šedočernou, ale dají se do ní přidávat barviva.

Nový materiál, ale nespadne to?

Konstruktéry ovšem ze všeho nejvíce zajímají mechanické vlastnosti nového materiálu, aby mohli spočítat nosnost navržených staveb. Pevnost plastu se dá měřit například pomocí nanoindentace. Tuto metodu nově používá i Zdenka Procházková na ČVUT.

„Pod sklíčkem mikroskopu máte malý diamantový hrot, který se zapichuje do toho materiálu. Přístroj vám ukáže, na kolik nanometrů hluboko se zapíchl. Pak jsou způsoby, jak z těchto rozměrů můžete vypočítat vlastnosti tohoto materiálu, kolik unese.“

Recyklované plasty se podle Zdenky Procházkové nejlépe uplatní v různých doplňkových stavbách a konstrukcích, jako jsou lavičky v parku, lávky, přístavní mola nebo zpevněné břehy řek a jezírek. Ve velkých stavbách je zatím nehledejme, avšak už i v některých obytných domech mají plastové stropní trámy.

„Třídit plasty má smysl, protože se z toho dá něco vyrábět. Po zkušenostech z Holandska a Rakouska mám pocit, že čeští obyvatelé třídí velmi vzorně.“