Rejsek na zimu zmenšuje hlavu i mozek

První pozorování zvláštnosti rejsků v zimě popsal už před 70 lety polský zoolog August Dehnel. Dodnes se tomu říká Dehnelův fenomén. „Dehnel si všiml, že rejsci, které ulovil v zimě, byli mnohem menší než jedinci ulovení v jinou roční dobu. Měli menší tělíčka, kratší páteř, menší orgány,“ uvádí v Meteoru biolog Jaroslav Petr.

Přesné důvody ani okolnosti se od té doby nezkoumaly, až nyní. Zásluhou polských a německých vědců, kteří se rozhodli uskutečnit s rejsky rozsáhlý experiment.

Jak nasytit věčně hladového rejska

Rejsek je jedním z nejhojnějších savců rozšířených nejen v sousedním Polsku a Německu, ale i u nás. Měří průměrně 55–82 mm na délku (bez ocasu) a váží přibližně 5–12 gramů. Poznali byste ho podle sametově tmavohnědé srsti, která je na bocích světlejší, malých očiček, hlavy protažené do úzkého čenichu a zahnutých načervenalých zubů.

Rejsek je typický hmyzožravec, živí se ale i slimáky, pavouky, červy a mršinami obratlovců. Za den musí zkonzumovat potravu o hmotnosti 80–90 % svého těla! K dosažení tohoto cíle musí žrát každou druhou až třetí hodinu. Je pochopitelné, že s takovým apetitem to má rejsek přes zimu skutečně složité.

Postupně si tedy vyvinul originální metodu přežití, a tu teď vědci prozkoumali. Pro svůj experiment nachytali několik rejsků, které změřili, zrentgenovali a pod kůži jim vsunuli identifikační čip. Postupně se jim podařilo vyprofilovat 12 rejsků, které zachytili na jaře, na začátku zimy, další jaro a v létě. Skutečně se prokázalo, že se všem na zimu zmenšilo tělo!

Logo|foto:Český rozhlas

Na stará kolena menší mozek

„Zjistilo se, že se jim lebka zmenší o 15 procent, mozek o 20–30 procent a celková tělesná hmotnost výrazně klesne. Na jaře se sice opět zvětší, lebka jim ale naroste jen o 10 procent. Už nikdy nedosáhnou velikosti hlavy a mozku, jako měli v předešlém létě. Jejich tělo druhý rok života naroste enormně, o 80–90 procent na hmotnosti. Jsou velcí, ale hlavičku už nikdy nemají tak velkou, jako když byli malí kluci a malé holky,“ popisuje Jaroslav Petr.

Rejsci se nedožívají vysokého věku, žijí v průměru 14 měsíců, takže zmenšení mozku jim zřejmě na stáří až tolik nevadí. Ovšem nakolik zmenšení mozku signalizuje i snížení intelektu, to je spíše předmětem debat. Jasné je jen to, že miniaturizace celého těla rejskům výrazně pomáhá v úspoře životní energie. Mozek přitom patří k energeticky nejnáročnějším orgánům.

Pozoruhodné je, že rejsek obecný zřejmě nemusí být jediným živočišným zástupcem s takto nezvyklou strategií zimního přežití. Jen je prvním, u koho se to podařilo experimentálně prokázat. Schopnost smrsknout se v zimě mají zřejmě i jiné druhy rejsků – rejsek malý nebo rejsek vodní. Podobným procesem možná procházejí i lasicovité šelmy, hranostaj a kolčava.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.