Meteor27. října  2015 v 08:05  

Rtuti se bojíme na nepravém místě

Rtuť v ampuli - Foto: Wilco Oelen, licence Creative Commons 3.0 Unported

Rtuť v ampuliFoto: Wilco Oelen, licence Creative Commons 3.0 Unported

Rtuť postupně mizí z našich životů. Její páry a sloučeniny jsou jedovaté a škodí životnímu prostředí, kapalná rtuť je však převážně neškodná.

Příspěvky v Meteoru 24. 10. 2015
00:57 Opravdu zamrzne teplá voda dříve než studená?
12:31 Bezlepková dieta. Móda, nebo nutnost?
23:13 Máme se rtuti bát?
34:12 Molekulární kuchařka: Příběh limonády
43:49 Objevili jsme už konečně mimozemšťany?

Nejběžnější a možná i nejkrásnější přírodní sloučeninou rtuti je krvavě červená látka zvaná rumělka čili cinabarit, sulfid rtuťnatý. Minerál cinabarit na dolomitu - Foto:  J. J. Harrison

Nejběžnější a možná i nejkrásnější přírodní sloučeninou rtuti je krvavě červená látka zvaná rumělka čili cinabarit, sulfid rtuťnatý. Minerál cinabarit na dolomituFoto:  J. J. Harrison


Lékařství v poslední době omezuje používání rtuti. Do teploměrů se už plnit nesmí vůbec, i když náhrada je problematická. Zato v zubních amalgámových výplních se rtuť stále používat smí. Když si člověk chce přečíst, nakolik je jedovatá, nachází rozporuplné údaje. Na pravou míru je uvádí doc. Tomáš Navrátil z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. 

 

Zamrzne teplá voda dříve než studená? Bezlepková dieta – móda nebo nutnost? Máme se rtuti bát? Molekulární kuchařka aneb příběh limonády. Objevili jsme už konečně mimozemšťany?

Vložit na svůj web

„Podle některé literatury je kovová rtuť zcela netoxická. Pokud se jí napijeme, projde naším organismem naprosto bez problémů. V žaludku máme kyselinu chlorovodíkovou, a s tou nereaguje. Pokud se měříme teploměrem v ústech či v opačném konci těla, není nebezpečí, že by rtuť toxicky působila.“ 

Ze slitiny neunikne, z kapaliny možná ano 

Amalgám, ze kterého se vyrábějí zubní výplně, je slitinou rtuti s dalšími kovy, stříbrem a mědí. Z amalgámů používaných po roce 1986 se díky obohacení mědí rtuť neuvolňuje. Je to pevná krystalická látka, která se rozloží leda při zpopelnění v krematoriu.
„Stejným způsobem se pomocí rtuti dodnes těží zlato a stříbro v některých méně rozvinutých zemích,“ dodává doc. Navrátil. 

Louis Daguerre, autor fotografické techniky, při níž se obraz vyvolává nad parami rtuti. I v minulosti fotografové nasazovali život kvůli nejlepším snímkům - Foto: Jean-Baptiste Sabatier-Blot, Wikimedia, public domain

Louis Daguerre, autor fotografické techniky, při níž se obraz vyvolává nad parami rtuti. I v minulosti fotografové nasazovali život kvůli nejlepším snímkůmFoto: Jean-Baptiste Sabatier-Blot, Wikimedia, public domain

Rtuti v kapalné nebo tuhé podobě se tedy bát nemusíme, zato její páry jsou jedovaté. Uvolňují se sice z hladiny tak jako u každé jiné kapaliny, ovšem drží se nízko při zemi. Rtuť je totiž více než třináctkrát hustší než voda. 

„Když rozbijeme teploměr a rtuť se nám rozlije po zemi, není potřeba mít obavy, že by se nám množství rtuti vypařilo,“ ubezpečuje nás Tomáš Navrátil, „pokud budeme sedět za stolem, tak podle výzkumů budeme ve výši nosu při teplotě 25–30 °C o tři řády níže, než je nejvyšší přípustná koncentrace. Stalo se ale, že někdo rozbil tlakoměr, kde byly dva litry rtuti, v autě, kde přespával a topil si, takže byl intoxikován.“ 

Pozor na sloučeniny 

Ještě nebezpečnější jsou anorganické sloučeniny rtuti, které jsou rozpustné ve vodě. Tím pádem jsou rozpustné i v krvi a mohou se dostat do živých buněk. Chlorid rtuťnatý nebo dusičnan rtuťnatý vzácně způsobují těžké otravy. Trvají i několik desítek hodin, kdy se člověk ještě může zachránit, ale průběh je velmi dramatický, doslova krvavý. 

Otravy rtutí patří k těm, kterým se věnuje nepřetržitá služba toxikologického informačního střediska na telefonním čísle 224 91 92 93.

Docent Navrátil rovněž upozorňuje, že rtuť na vzduchu oxiduje. Čistý kov je stříbřitě lesklý, zatímco oxidy mají našedlou barvu.
„Právě oxidy rtuti by už byly ty, které způsobují pověstný průjem a další nežádoucí účinky.“ 

Rozlitou rtuť zameteme mědí 

Čisté, lesklé rtuti se můžeme bez obav dotknout holou rukou. Kdybychom jí měli větší nádobku, prst do ní stejně neponoříme. Povrchové napětí na hladině to nedovolí. Zato kdybychom v ní smočili třeba zlatý nebo stříbrný prstýnek, vytvořila by slitinu. 

„Tímhle způsobem bych odstraňoval rtuť, kdyby se mi někde rozlila, třeba z teploměru,“ říká Tomáš Navrátil, „vezmu měděný drátek, sundám z něj bužírku a měď oškrábu, stačí nožem, abych odstranil oxidy. Pak se stačí rtuti dotknout. Začne se mi na povrchu vytvářet amalgám, který během chvilky ztuhne. Není třeba se obávat, že se někde rozlije nebo začne vypařovat.“ 

 MP3 Zvukový záznam pořadu najdete po premiéře v našem archivu.

Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 21. října  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Mizející lžíce, růžový sníh a jiskřící bonbóny

    V Meteoru zahajujeme vysílání sedmidílné četby o chemických prvcích. Jde o vybrané části kapitol z knihy Mizející lžíce, růžový sníh a jiskřící bonbóny, kterou napsal Sam Kean, a vydalo nakladatelství Grada. Poslechněte...

     
  • 17. října  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Jak vidí jeleni?

    Když někdo skvěle vidí, říká se, že má ostříží zrak. Tedy jako dravý pták ostříž. O jelením zraku se ale nemluví. Oprávněně? Asi ano. Jelen rozezná pouze dvě barvy, neumí zaostřit a nevidí prostorově. Jak to víme?

     
  • 14. října  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Je člověk citlivý na magnetické pole? Možná ano!

    Úžasnou citlivost na magnetické pole Země a schopnost navigace mají ptáci, ale i někteří další živočichové. Je možné, že kompas v hlavě měl v dávné minulosti i člověk nebo jeho předek? A jak je to dnes?

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace