Meteor16. května  2017 v 08:04  

Rypoš, superhrdina živočišné říše – zachrání lidské životy?

Rypoš lysý - neobyčejný živočich - Foto: Roman Klementschitz,  CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons

Rypoš lysý - neobyčejný živočichFoto: Roman Klementschitz, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons

Rypoš lysý známý také pod přezdívkou šavlozubá jitrnice už delší dobu překvapuje svými jedinečnými schopnostmi. Nejen že se dožívá až 30 let a na rozdíl od svých myších příbuzných netrpí rakovinou, teď se navíc zajistilo, že dokáže přežít i zcela bez kyslíku. Jak to dělá? Daly by se jejich schopnosti využít v medicíně?

Příspěvky Meteoru 13. 5. 2017
01:20 Krycí zbarvení dinosaurů
10:42 Zrod českého letectví
15:37 Vliv těhotenství na imunitu
24:20 Kde leží střed a hranice vesmíru?
34:48 Jak přestěhovat čápy?
42:04 Savec, který přežije i bez kyslíku

Člověk prý vydrží 3 týdny bez jídla, 3 dny bez vody a 3 minuty bez kyslíku. Stačí pár desítek vteřin v nedýchatelném vzduchu a začnou nám odumírat buňky. V tom se podobáme většině živočichů – až na jednoho – rypoše lysého. 

 

Krycí zbarvení dinosaurů. Zrod českého letectví. Vliv těhotenství na imunitu. Kde leží střed a hranice vesmíru? Jak přestěhovat čápy? Savec, který přežije i bez kyslíku.

Vložit na svůj web

Dospělý rypoš vypadá jako čerstvě vylíhnuté myší nebo potkaní mládě - má vrásčitou kůži s pár chlupy a navíc obrovské zuby připomínající šavle a maličké oči, které na denním světle nevyužije, protože celý život tráví v podzemí východní Afriky.  

„Jejich podzemní města jsou vybavena zásobárnou, komorou i toaletami, žijí v koloniích čítajících 80 členů, ale i 300 jedinců. Pohybují se v uspořádání, které sociálními vazbami připomíná včelstvo nebo mraveniště,“ uvedl v Meteoru biolog profesor Jaroslav Petr. 

Rypoš na Everestu 

V několikakilometrových spletitých chodbách rypošího obydlí se koncentrace kyslíku ve vzduchu pohybují kolem 8 až 10 procent. Vědci v nových výzkumech šli ale ještě níž a vystavili rypoše vzduchu, který obsahoval pouze 5 procent kyslíku - to je méně, než na vrcholu Mount Everestu.  

„Nás kdyby teď někdo přemístil na Everest, tak zemřeme, horolezci tam lezou buď s kyslíkem, nebo po dlouhodobé aklimatizaci. Nevydržely by to ani myši, v laboratorním prostředí v tom vzduchu umíraly během pár minut. Ale rypoši? Ti nebyli ani ospalí, po 5 hodinách si lebedili, jako by se nic nedělo,“ popsal výsledky experimentu představené nedávno v časopise Science Jaroslav Petr.  

Vzduch bez kyslíku? Ideální dát si pořádného šlofíka 

Rypoši obývají podzemní nory - Foto: Benny Mazur,  CC BY 2.0, Wikimedia Commons

Rypoši obývají podzemní noryFoto: Benny Mazur, CC BY 2.0, Wikimedia Commons

Rypoši se ale ukázali být ještě odolnější, než se myslelo. „Když je dali do prostředí zcela bez kyslíku, tak upadli do stavu podobného kómatu, zpomalil se jim dech a tepová frekvence, normálně mají asi 200 tepů za minutu, tady jich měli 50 a vydrželi tak minimálně 18 minut. Když vědci přísun kyslíku obnovili, rypoši se probudili a byli zcela bez problémů,“ dodal Jaroslav Petr. 

Aby vědci zjistili, co se s rypošem dělo, odebrali jim vzorky krve a sledovali, co se v nich objevuje a mizí. Zjistili, že při nedostatku kyslíku jim začala prudce narůstat v krvi koncentrace fruktózy.  

„To je nezvyklé. My máme výrobu energie postavenou na spalování glukózy, krevního cukru, a spalujeme ji pomocí kyslíku. Když je ho nedostatek, pokoušíme se glukózu spalovat i bez něj a vyrábíme přitom laktát – ten ale výrobu energie rychle zastaví a my se dostáváme do velkých problémů. Bez přísunu energie začnou odumírat nervové buňky v mozku a během chvíle je po nás,“ řekl biolog.  

Pohon na ovocný cukr 

Zatímco my „jedeme“ jen na glukózu, rypoš umí v případě nedostatku kyslíku „přeřadit“ na fruktózu. „Fruktózu může spalovat i bez kyslíku a nezahltí se při tom laktátem. Zatím ovšem není jasné, odkud rypoš tu fruktózu bere, buď si ji sám vyrábí, nebo ji přijímá z rostlinné potravy a má ji v těle do rezervy,“ prozradil ještě nedořešené tajemství Jaroslav Petr.  

„Kdybychom dokázali i u lidí nastartovat proces, který znají rypoši lysí, tak bychom mohli vyrábět energii pro orgány alespoň v nouzovém režimu, třeba u pacientů se zástavou srdce. My to zařízení pro spalování fruktózy totiž v těle také máme, jenže vyřazené z provozu, a klíček k jeho nastartování jsme zatím nenašli,“ uzavřel Jaroslav Petr. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 17. října  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Jak vidí jeleni?

    Když někdo skvěle vidí, říká se, že má ostříží zrak. Tedy jako dravý pták ostříž. O jelením zraku se ale nemluví. Oprávněně? Asi ano. Jelen rozezná pouze dvě barvy, neumí zaostřit a nevidí prostorově. Jak to víme?

     
  • 14. října  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Je člověk citlivý na magnetické pole? Možná ano!

    Úžasnou citlivost na magnetické pole Země a schopnost navigace mají ptáci, ale i někteří další živočichové. Je možné, že kompas v hlavě měl v dávné minulosti i člověk nebo jeho předek? A jak je to dnes?

     
  • 10. října  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Jelení říje na vlastní oči a uši

    Právě vrcholí období jelení říje a v souvislosti s ním i projekt „Nahrávejte jeleny!“ Jeho cílem je získat co nejvíce podkladů o přítomnosti jelenů evropských, jelenů sika a jejich kříženců na našem území. K projektu...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace