Meteor3. října  2017 v 08:04  

Sahara plná zeleně a jezer

Sahara pohledem z vesmíru - Foto: NASA GOV, volné dílo Wikimedia Commons

Sahara pohledem z vesmíruFoto: NASA GOV, volné dílo Wikimedia Commons

Písek, horko a mrtvá krajina, to je dnešní obrázek rozšiřující se africké Sahary. Přitom docela nedávno, před pár tisícovkami let, byla Sahara nádhernou zahradou plnou jezer, řek a divoké zvěře. Jak to víme? Pohled tisíce let zpět umožňují vesmírné družice.

Příspěvky Meteoru 30. 9. 2017
01:52 Evoluce člověka i dnes
11:34 Paroží jelenů jako chlouba i zbraň
21:02 Kouření a rakovina
25:44 Hurikány v Atlantiku
35:00 Zvířecí obyvatelé Tater
46:23 Co se skrývá pod pískem Sahary?

Podívat se pod hory písku je možné jen omezeně. Například radarem to jde asi 20 metrů pod povrch. Jenže abychom zjistili, co se skrývá pod saharským pískem, museli bychom odkrýt mnohem mocnější vrstvu, až 300 metrů. To samozřejmě jen tak možné není. K pohledu pod povrch a navíc tisíce let zpátky vědci používají gravitační data z vesmírných družic. 

 

Evoluce člověka i dnes. Paroží jelenů jako chlouba i zbraň. Kouření a rakovina. Hurikány v Atlantiku. Zvířecí obyvatelé Tater. Co se skrývá pod pískem Sahary?

Vložit na svůj web

„Z parametrů gravitačního pole odvozujeme různé anomálie a další aspekty. To nám umožňuje nepřímo se dostat pod zem,“ vysvětluje v Meteoru prof. Jaroslav Klokočník z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.  

Není to tak, že by družice „viděly“ pod povrch, ony spíše zaznamenají změny zemské gravitace. V podstatě jde o to, jak moc jsou kde přitahovány k povrchu, když nad ním prolétají a z toho se dá odvodit, co je pod ním. 

Takto se podařilo týmu prof. Klokočníka odhalit, že se v Antarktidě pod silnou vrstvou ledu zřejmě skrývají dvě velké sopky. V případě Sahary šlo o to, potvrdit už dříve vyslovená zjištění geologů a geofyziků, podle nichž se tam dříve nacházela rozsáhlá jezera. 

Čtěte také: Co skrývá Antarktida pod ledem?

Ráj na Zemi 

Data z družic skutečně pomohla ověřit, že na místě dnešní mrtvé krajiny plné písku byla kvetoucí země s pobíhajícími velkými zvířaty a spoustou jezer. Celé oblasti dnešního Čadu, Mauritánie, Libye a Egypta tak mohly připomínat rajskou zahradu. Ještě překvapivější je, když si uvědomíme, že to zřejmě není tak dávno.  

„Například dnešní jezero Čad je takovým mělkým chudáčkem, ale před nějakými pěti až deseti tisíci lety bylo zřejmě mnohem větší a hlubší. Mělo rohlíkovitý tvar délky asi 800 km, šířky 200 km, hladina byla v nadmořské výšce 320 metrů. Geologové to poznají podle sedimentů, my jsme to potvrdili pomocí gravitačních dat z družic,“ dodává prof. Klokočník.  

Podobně překvapivě zní zjištění, že africký veletok Nil tekl v minulosti jinudy a i kolem něj se rozprostírala obří jezera. „Je pravděpodobné, že v jižní části, kde je dnes Násirovo jezero, byla určitá odbočka toku doleva, díky gravitačním datům víme, že tam kdysi dávno mohlo být rozsáhlé, několik set km dlouhé a asi 150 m hluboké jezero,“ uzavírá prof. Klokočník. 

Sahara je největší poušť světa. Rozlohou 9 269 000 km² zaujímá téměř stejnou plochu jako Čína nebo USA. Rozkládá se od severoafrického pobřeží Atlantského oceánu až k pobřeží Rudého moře na území 10 států (Egypt, Libye, Alžírsko, Tunisko, Maroko, Mauritánie, Niger, Čad, Mali a Súdán).  

Plocha, kterou Sahara zaujímá, má zhruba tvar lichoběžníku o délce 4500 - 5500 km ve směru západ-východ a šířce 1500 - 2000 km od severu k jihu. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 12. prosince  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Pomůže očkování proti chřipce i na rýmu?

    Chřipkový virus je pěkný prevít, každou zimu je trochu jiný. Proto se i vakcíny proti chřipce každoročně mění a je nutné se nechat pokaždé znovu očkovat. Vyplatí se to vůbec? A pomůže toto očkování i proti běžných virózám...

     
  • 9. prosince  2017 v 08:04     FotogalerieAudio  rubrika: Meteor

    500 desetikorun za minutu!

    Řeč naštěstí není o prohře v automatu, ale o výrobě mincí. Neuvěřitelných 500 desetikorun, tedy 5000 korun, za minutu vyrazí jeden ze strojů v České mincovně v Jablonci nad Nisou. Viděli jsme to na vlastní oči, když...

     
  • 5. prosince  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Rejsek na zimu zmenšuje hlavu i mozek

    My se v zimě pořádně oblečeme, medvěd si schrupne, mnozí ptáci tráví chladné měsíce v teplých krajích. Jsou ale i jiné strategie přežití. Překvapující je originální taktika rejsků obecných.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace