Meteor9. května  2017 v 08:04  

Sedmý div světa v moravských Mikulčicích

Socha boha Dia, jeden ze sedmi divů světa - Foto: Maarten van Heemskerck, Public Domain, Wikimedia Commons

Socha boha Dia, jeden ze sedmi divů světaFoto: Maarten van Heemskerck, Public Domain, Wikimedia Commons

Co mají společného řecká Olympia a moravské Mikulčice? Kupodivu hodně. Jeden ze vzácných archeologických nálezů na Moravě totiž přispěl k poznání olympského divu světa – soše Dia od proslulého řeckého sochaře Feidia.

Příspěvky Meteoru 6. 5. 2017
01:23 Největší virus
12:37 Byl velký třesk explozí?
21:09 První mimotělní oběh krve
25:25 Zelená Sahara
36:08 Ryba na suchu
43:38 Co mají společného Olympie a Mikulčice?

Skutečná socha boha Dia měřila kolem 16 metrů a byla opravdu majestátním projevem antické zbožnosti. Dnes si ji bohužel prohlédnout nemůžeme – ani v Olympii, natož v Mikulčicích. Zničena byla ještě ve starověku a o tom, jak socha vypadala, víme jen díky dobovým popisům cestovatelů a ze zobrazení na několika málo mincích nalezených v Řecku. 

 

Největší virus. Byl velký třesk explozí? První mimotělní oběh krve. Zelená Sahara. Ryba na suchu. Co mají společného Olympie a Mikulčice?

Vložit na svůj web

„Olympie byla starořecká osada na poloostrově Peloponés, v níž stál velký chrám. Ostatně jeho zbytky se dochovaly dodnes. Na rozdíl od jednoho ze sedmi divů antického světa – sochy Dia. Byla tak velká, že kdyby sedící kamenný Zeus vstal z trůnu, prorazil by střechu chrámu,“ uvedl v Meteoru Antonín Přichystal z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.  

Název „Olympie“ dodnes žije, a to díky světovým sportovním hrám. Olympijské hry byly původně založeny už v roce 776 před naším letopočtem, tehdy jako oslava Dia olympského - nejvyššího řeckého boha. 

Olympijský vítěz po osm staletí 

Socha měla dřevěné jádro, na které se přidávaly části ze slonoviny a zlata. V levé ruce svíral bůh Zeus berlu s posvátným orlem na vrcholku, v pravici držel bohyni vítězství Mykké a na hlavě se mu skvěl věnec olympijského vítěze. 

„Socha na místě stála téměř osm staletí a těšila se velké úctě, byly tam pokladnice, kam se přinášely oběti až do 4. století našeho letopočtu. Tehdy ji pod tlakem nespokojených křesťanů nechal římský císař Theodosius odvézt do Konstantinopole, dnešního Istanbulu, a tam bohužel shořela, nezůstalo z ní vůbec nic,“ dodal Přichystal. 

Olympská památka na Moravě 

Sedm divů světa - Foto:  Slof,  CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons

Sedm divů světaFoto:  Slof, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons

V 60. letech minulého století objevili překvapení archeologové při výzkumu pohřebiště v okolí kostela v Mikulčicích naprosto nečekaný nález – antickou gemu (drobnou plastiku) z polodrahokamu, do které byl vyryt obrazec se dvěma hlavami a orlem. Z analýz vyplynulo, že jedna hlava zobrazovala boha Dia, orel pocházel z berle Diovy sochy a druhá hlava s největší pravděpodobností patřila sochaři Feidiovi, autorovi slavné sochy Dia v Oympii.  

Přesná podoba Feidia není úplně jistá, protože jeho portrétů se zachovalo málo. „Jedním z nich je portrét na štítu v Athénách, jehož kopie se nachází v Britském muzeu. Jeho vzezření bylo výrazné – měl mohutnou plešatou hlavu s výrazným nosem a bradou,“ popsal Přichystal. Právě ze srovnání podobizen na gemě a na štítu se usoudilo, že se jedná o Feidia.  

Jak se antická památka dostala na Moravu? 

Gema musela projít velmi složitým osudem, vytvořil ji římský umělec, který zřejmě ještě sochu viděl, pak se dostala s římskými vojáky do nějaké předsunuté římské stanice na jižní Moravě. Dnes nevíme, kde přesně ta stanice ležela, protože je nejspíš zaplavena povodňovými hlínami řeky Moravy, které zaplavily i Mikulčice nebo Pohansko u Břeclavi. 

„Každopádně v době Velkomoravské říše zbytky římské stanice ještě byly na povrchu zřetelné a naši slovanští předkové tam kořistili nejen římské cihly, tašky na střechy nebo leštěný vzácný kámen pocházející z Řecka, ale občas se jim podařilo nalézt i nějaký šperk s gemou. A to je i případ gemy z Mikulčic, která tak přispěla k poznání jednoho z divů antického světa a jeho tvůrce,“ uzavřel Antonín Přichystal.  

Sedm divů světa je seznam unikátních starověkých staveb v oblasti Středozemního moře a na Středním východě. Dochoval se jen jeden z nich – egyptské pyramidy v Gíze. Mezi další divy světa patřily Visuté zahrady Semiramidiny nebo Artemidin chrám v Efesu. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 22. srpna  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Šimpanz - dobrosrdečný a nesobecký

    Přispívat na charitu, docházet jako dobrovolník ke starým a nemocným nebo někomu poradit a pomoct třeba najít správnou cestu. Dobrosrdečnost a altruismus jsou lidem vlastní, i když se nám někdy může zdát, že ve světě...

     
  • 19. srpna  2017 v 08:05     Audio  rubrika: Meteor

    Rudolf Čechura: Sherlock Holmes a smrt na střeše

    8. vědecký případ slavného detektiva napsaný přímo pro Meteor. Poslouchejte jen do soboty 26. srpna 2017.

     
  • 15. srpna  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Nebezpečné i užitečné sinice

    Planetu Zemi obývají mnohem déle než lidé a přežijí i extrémní podmínky. Sinice. Známe je především z letních rybníků a přehrad, kde nám k naší nelibosti znemožňují koupání. Možná proto překvapí, že sinice můžou být...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace