Senzační objev života, který využívá v DNA místo fosforu jedovatý arzén... je omyl

15. listopad 2014

Objev obletěl v roce 2010 celý svět. Od začátku ho ale provázela skepse. Pokusy nakonec jednoznačně odhalily zfušovanou analýzu.

„V roce 2010 se objevil článek, který prokazoval, že v americkém jezeře Mono, které je známé tím, že je velmi slané a kyselé a obsahuje spoustu rozpuštěných chemických sloučenin, žije bakterie, která ve své DNA má místo atomu fosforu, atom arzénu,“ připomíná molekulární biolog prof. Václav Pačes.

„Arzén a fosfor jsou podobné prvky, a tak se zdálo, že by to bylo možné. Atom fosforu má v DNA důležitou funkci: hraje roli spojnice. DNA je ve skutečnosti poměrně jednoduchá - molekula cukru spojená s jinou molekulou cukru a fosfor tam je důležitou spojnicí, která udržuje vlákno DNA v takovém stavu, v jakém má být,“ dodává Pačes.

Jak se pokusy prokázalo, omyl vznikl z ledabyle provedené analýzy. Do preparátů pronikl arzén zvenčí. Vědci se ověřováním příliš nezdržovali a zveřejnění výsledků uspěchali.

Test DNA

Proč dochází k vědeckým omylům?

„Každý vědec je jenom člověk. Ctižádostivost některé z nich žene k novým objevům za každou cenu. A pak - i ve vědě jde o boj o peníze,“ říká prof. Pačes. Vědecký výsledek by se zkrátka měl brát za věrohodný až v okamžiku, kdy je nezávisle potvrzen.

Svět vědy a vědců je zdá se složitější, než si myslíme. O omyly není nouze. Další nám přiblíží prof. Václav Pačes zase za týden. Pětidílný cyklus vědeckých omylů odstartoval v Meteoru 15. 11. 2014.

Poslechněte si záznam pořadu v iRadiu.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio