Meteor22. srpna  2017 v 08:04  

Šimpanz - dobrosrdečný a nesobecký

Dobrosrdečný šimpanz - Foto: Fotobanka Pixabay

Dobrosrdečný šimpanzFoto: Fotobanka Pixabay

Přispívat na charitu, docházet jako dobrovolník ke starým a nemocným nebo někomu poradit a pomoct třeba najít správnou cestu. Dobrosrdečnost a altruismus jsou lidem vlastní, i když se nám někdy může zdát, že ve světě převažuje sobectví a nesnášenlivost. Jak je to v říši zvířat? Najdeme i v přírodě nezištné jedince?

Příspěvky Meteoru 19. 8. 2017
01:16 Tvořivost v lidském mozku
09:29 Muzejní záhada
16:22 Pravá nezištnost šimpanzů
25:35 Záhada rozvázaného uzlu
30:30 Princip fotografie
35:35 Sherlock Holmes a smrt na střeše

Najdeme. A vědecky prokázáno to nyní máme u šimpanzů. Už delší dobu se vědělo, že se v šimpanzích tlupách vydávají samci na hlídkové obchůzky, aby hlídali hranice revíru. Předpokládalo se ale, že to dělají samci, kteří mají v tlupě blízké příbuzné, které chtějí chránit. Proč by hlídali sousedy, s nimiž nejsou v příbuzenském vztahu? 

 

Tvořivost v lidském mozku. Muzejní záhada. Pravá nezištnost šimpanzů. Princip fotografie. Záhada rozvázaného uzlu. Sherlock Holmes a smrt na střeše.

Vložit na svůj web

Jenže nová vědecká studie vycházející z 20tiletého pozorování 4000 šimpanzů v jedné rezervaci, přinesla jiné informace. „Ukázalo se, že čtvrtina samců vyrážela na výpravu přesto, že v tlupě neměli pokrevní příbuzné. Takže nasazovali krk za cizí šimpanze, dá se říct, že to dělali nezištně,“ uvedl v Meteoru biolog prof. Jaroslav Petr. 

Takové pozorování samo o sobě ale ještě vědci nepokládali za přímý důkaz skutečné nezištnosti, vždyť k obchůzkám mohlo šimpanzí samce motivovat i něco jiného, třeba případný trest za odmítnutí zúčastnit se hlídky. Proto se badatelé rozhodli podrobit vybrané šimpanze experimentu. 

Galantní šimpanzí samci 

K pokusu bylo potřeba šest šimpanzů, čtyři provazy a kus banánu. Šimpanzi měli tahat za jednotlivé provazy, přičemž každý z nich vedl k jinému výsledku. Když zatáhli za první provaz, otevřel se jim přístup ke kolečku sušeného banánu. Když zvolili druhý provaz, kousek banánu se nabídl jim i druhému šimpanzovi. Volba třetího provazu nabízela banán jen jinému šimpanzovi, zatímco vybírající nedostal nic. Po zatahání za čtvrtý provaz banán nedostal nikdo. 

Samička byla naučená, aby tahala jen za jediný provaz, za ten, kterým se vzdává banánu. Nezůstalo by jí tedy nic. Vědce pak zajímalo, jak na takovou nespravedlnost ostatní šimpanzi zareagují. „Ukázalo se, že ve třech čtvrtinách šimpanzi volili takovou variantu, aby samička kousek banánu získala. Oni si uvědomili, že udělala vstřícné gesto a cítili povinnost se jí za to revanšovat,“ řekl Jaroslav Petr. 

To ale nebylo všechno. Experiment měl i druhou, pro šimpanze ještě složitější část. V ní mohli tahat za dva provazy. Samička se opět vzdala volby a ostatní mohli udělat to, že buď sobě přihrají čtyři kousky banánu a samičce nic, anebo přihrají sobě tři kousky a jí taky tři kousky. 

Aby odměnili svou spoluhráčku, museli by si utrhnout od úst jeden kousek banánu. „Šimpanzi opravdu skoro v polovině případů zvolili tuto možnost, tedy zřekli se jednoho kousku banánu, aby samička dostala odměnu za své nezištné gesto. To jsou jednoduché projevy altruismu. Čili altruismus máme zřejmě hluboce zakódovaný jako společný znak našich předků a předků šimpanzů,“ uzavřel Jaroslav Petr. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 21. listopadu  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Rusové na Měsíci

    V březnu 1968 zachytili odborníci NASA hlas rusky mluvícího kosmonauta z Měsíce. Vyvolalo to šok. Rusové opět první – už vyslali první družici, prvního živého tvora do vesmíru, prvního muže i první ženu! A teď jsou...

     
  • 18. listopadu  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Zlomyslný skřítek z Japonska u českých silnic

    Psík mývalovitý, který připomíná lišku na krátkých nožičkách, se v české přírodě objevil teprve před 60 lety. Od té doby se ale neustále šíří a ohrožuje původní faunu. Myslivci jich v Česku každý rok uloví několik stovek....

     
  • 14. listopadu  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Včely jedou na modrou, jako auta na zelenou

    Pestrobarevná louka je pastvou pro oči – ale pro lidské oči. Včely a čmeláci si totiž oranžových, ohnivě rudých ani zlatavě žlutých květů vůbec nevšimnou. Jediné, co vidí, jsou odstíny modré, fialové a ultrafialové.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace