Sloni poslouchají chobotem infrazvuk

29. květen 2018

K čemu mají sloni tak dlouhý chobot? Jistě ne pouze k podávání si chutné potravy a stříkání vodou. Chobot je především důležitým komunikačním prostředkem slonů. A to nejen k vydávání, ale i k příjmu zvuků. Konkrétně infrazvuků!


Příspěvky Meteoru 26. 5. 2018
01:13 Divadelní Elegance molekuly
25:56 Jak byla objevena DNA
31:12 Sloni poslouchají dupání chobotem
40:50 I obyčejná kapka vody může překvapit

Sloní troubení nebo dusot stáda si asi umíme představit, známe je ze zoologické zahrady nebo televize. Co se nám ale jen tak nepoštěstí zaslechnout, je láskyplné vábení samic a samců slonů. Ta se totiž odehrávají ve zvukových frekvencích, které člověk není schopen postihnout. Zní pod prahem naší slyšitelnosti, ve sféře infrazvuku (zhruba do 20 Hz).

„Slon se ozývá zvuky frekvence třeba 15 Hz, ale zároveň velmi hlasitě – intenzitou přibližně 120 decibelů, můžeme být rádi, že to neslyšíme," uvádí v Meteoru biolog Jaroslav Petr.

Infrazvuk se šíří vzduchem, ale i rozechvívám půdy. Vibrace, které slon vydává chobotem, se šíří velmi daleko, dokonce až dvakrát dále než vibrace vyvolané dusotem stáda.

Seismografem na slona

Jemné zvukové vlnění zachytili vědci díky speciální aparatuře, která se běžně používá k měření chvění půdy. Zjistili, že vibrace způsobené rychlou chůzí sloního stáda se šíří až na vzdálenost čtyř kilometrů. Přístroji se dá zachytit i chvíle, kdy sloni výrazněji a nečekaně přidají do kroku.

Používání takových přístrojů by mohlo velmi pomoci ochráncům přírodních parků, kteří by díky nim mohli včas odhalit, že sloni začínají prchat před pytláky.

„Sloni přidávají do kroku, když útočí nebo když prchají. Ochrana před pytláky je ve velkých rezervacích nesmírně komplikovaná a měření by mohlo pomoci zjistit, kdy, odkud a kam sloni prchají,“ dodává Jaroslav Petr.

Řekni to chobotem

Infrazvuky vydávají sloni jednak dusotem nohou, jednak chobotem. Přitom sloní chobot má úctyhodný výkon, dokáže v infrazvuku rozechvět zem více než dupání nohou. Dá se říct, že sloní samec doslova huláká, čímž vydává infrazvukové vlny, které pak slyší samice.

„Oni vnímají sluchem infrazvukové vlny šířené vzduchem a vedle toho infrazvuk rozechvívá i půdu. A to je druhý komunikační kanál,“ pokračuje biolog. Z dřívějších pozorování se vědělo, že se sloni „nějak“ volají, když nastavují choboty k půdě. Používání infrazvuků slony se tedy předpokládalo již dříve, až díky měření aparaturou se ale podařilo je prokázat.

Zajímavé je, že ne všude se infrazvuk vydávaný chobotem šíří stejně dobře. Lépe to jde v písčitých půdách, například na březích řek. Naopak, kamenitá půda vibrace utlumuje. Aktuální studii potvrzující vibrační komunikaci slonů uveřejnil časopis Current Biology.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.