Meteor26. prosince  2017 v 08:04  

Sníh jako teplá přikrývka

Sněhová pokrývka - Foto: Fotobanka Pixabay

Sněhová pokrývkaFoto: Fotobanka Pixabay

Postavit si sněhuláka, lyžovat, sáňkovat a bobovat, koulovat se…to všechno nám umožňuje sníh, toužebně v zimě očekávaný především dětmi. Sníh ale není jen na zábavu, přestože je studený, umí i zahřát. A má i další pozoruhodné vlastnosti.

Příspěvky Meteoru 23. 12. 2017
01:11 Proč sníh hřeje?
13:33 První transplantace ledviny
18:04 Tajemství biblického oslíka
23:15 Objev zmizelých indiánů díky krocanům
27:17 I delfíni si dávají dárky
38:32 Zázrační počtáři udivují 1/2.

Každý rok je to stejné. Marně čekáme na ladovské Vánoce s romantickou zasněženou krajinou. Ptáme se meteorologů už od října, jestli se můžeme těšit na bílou nadílku. Odborníci přes počasí z našich otázek radost nemají a vždy znovu a znovu upozorňují, že dlouhodobé předpovědi jsou jako věštění z křišťálové koule. 

 

Proč sníh hřeje? První transplantace ledviny. Tajemství biblického oslíka. Objev zmizelých indiánů díky krocanům. I delfíni si dávají dárky. Zázrační počtáři udivují 1/2.

Vložit na svůj web

Meteorolog Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem navíc upozorňuje na to, že čekání na ladovské Vánoce opravdu může být ve většině případů marné. Z historických údajů totiž vyplývá, že sníh na Štědrý den bývá naprosto výjimečnou záležitostí. 

Mýtus bílých Vánoc 

„V nižších polohách nebyly bílé Vánoce u nás normální ani před 10, 40, ale ani 100 lety. Alespoň jednocentimetrovou pokrývku sněhu na Štědrý den zaznamenaly stanice v nižších polohách zhruba jednou až třikrát za 10 let,“ uvádí v Meteoru Martin Novák. 

Statistiky dále napovídají, že největší sněhové nadílky přicházejí až v druhé půlce zimy. Nejvyšší naměřenou sněhovou pokrývku v České republice zaznamenala stanice na Lysé hoře v Beskydech 8. a 9. března 1911 – konkrétně 491 cm, tedy necelých pět metrů. Světové prvenství drží japonská hora Ibuki – 11 m a 82 cm sněhu naměřené 14. února 1927. 

Obalit se do sněhu 

Přestože nás při stavění sněhuláka pořádně zebou ruce, ve skutečnosti má sníh velmi dobrou schopnost zahřát. „Sníh má malou tepelnou vodivost, takže pokud se ochlazuje na horní hranici sněhové pokrývky, tak se chlad nepřenáší dolů k půdě. Ta zůstává tepelně izolovaná, svoje teplo neztrácí,“ vysvětluje Martin Novák. 

Potvrdit by to jistě mohli lidé ze zimních krajin, kteří si stavějí iglú. „Pro přechodnou dobu je to velmi efektivní obydlí, stačí vám jen malý zdroj tepla, kterým iglú vytopíte. Všechno teplo zůstává uvnitř,“ dodává meteorolog. 

A nejen teplo. Vevnitř zůstává i zvuk. Eskymácká žena by si mohla vykřičet hlasivky a stejně by svého muže zvenku do iglú k obědu nenalákala. Prostě by ji zvenčí neslyšel. Uvádí se, že 10 cm čerstvého sněhu umí pohltit až 45 procent energie na nízké frekvenci 125 Herzů. A pokud si vezmeme slyšitelné frekvence nad 500 Hz, tak pohlcuje více než 90 procent energie. Proto je velký problém, když spadne lavina a někoho uvězní ve vzduchové bublině. Chvíli tam sice přežije, ale pomoci se nedovolá. 

Proč je sníh bílý 

Sníh je z ledových krystalů, jak je vlastně možné, že není průhledný jako led? Jde o množství sněhových krystalů a jejich schopnost lámat světlo. „Odráží se a láme se na hranách vloček, my tak dostáváme informaci ve formě směsi světla ve viditelné části spektra a ta směs na nás působí jako bílá barva,“ vysvětluje Martin Novák. 

Zářivě bílý ale sníh nezůstává dlouho. Špiní se od nečistot z dopravy a topenišť, od lidí a zvířat, jehličí a klacíků a podobně. Stává se také, že barvy sněhu obohatí písek přifoukaný z dalekých pouštních oblastí nebo pyly přicházející zjara z míst, kde už kvetou první květy. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 21. dubna  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Mars je planetou sopečných obrů

    Mars je horským rekordmanem sluneční soustavy. Jeho štítová sopka Olympus Mons je třikrát vyšší než Mount Everest a dvaapůlkrát převyšuje sopku Mauna Kea na Havaji. O vulkanickém Marsu si povídáme v seriálu o mimozemských...

     
  • 17. dubna  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Co se kost v mládí nenaučí, ke stáru nedožene

    Dlouhé sezení ve škole a odpoledne strávená doma s tabletem v ruce jsou zaručeným receptem nejen na dětskou obezitu, ale i méně viditelné zhoršování kvality kostí. Aby se kosti dobře vyvíjely, potřebují přirozený pohyb,...

     
  • 14. dubna  2018 v 08:04     AudioVideo  rubrika: Meteor

    Nezničitelnost švábů tkví v DNA

    Švábi přežili dinosaury a dost možná přežijí i případnou zkázu lidstva. Planetu Zemi obývají už 300 milionů let. Jsou holt mnohem odolnější než jakékoli jiné organismy na Zemi. Vděčí za to své DNA.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace