Sníh jako teplá přikrývka. Proč sníh hřeje? Proč je bílý? A kde se vzal mýtus bílých Vánoc?

Každý rok je to stejné. Marně čekáme na ladovské Vánoce s romantickou zasněženou krajinou. Ptáme se meteorologů už od října, jestli se můžeme těšit na bílou nadílku. Odborníci přes počasí z našich otázek radost nemají a vždy znovu a znovu upozorňují, že dlouhodobé předpovědi jsou jako věštění z křišťálové koule.

Meteorolog Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem navíc upozorňuje na to, že čekání na ladovské Vánoce opravdu může být ve většině případů marné. Z historických údajů totiž vyplývá, že sníh na Štědrý den bývá naprosto výjimečnou záležitostí.

Mýtus bílých Vánoc

„V nižších polohách nebyly bílé Vánoce u nás normální ani před 10, 40, ale ani 100 lety. Alespoň jednocentimetrovou pokrývku sněhu na Štědrý den zaznamenaly stanice v nižších polohách zhruba jednou až třikrát za 10 let,“ uvádí v Meteoru Martin Novák.

Statistiky dále napovídají, že největší sněhové nadílky přicházejí až v druhé půlce zimy. Nejvyšší naměřenou sněhovou pokrývku v České republice zaznamenala stanice na Lysé hoře v Beskydech 8. a 9. března 1911 – konkrétně 491 cm, tedy necelých pět metrů. Světové prvenství drží japonská hora Ibuki – 11 m a 82 cm sněhu naměřené 14. února 1927.

Obalit se do sněhu

Přestože nás při stavění sněhuláka pořádně zebou ruce, ve skutečnosti má sníh velmi dobrou schopnost zahřát. „Sníh má malou tepelnou vodivost, takže pokud se ochlazuje na horní hranici sněhové pokrývky, tak se chlad nepřenáší dolů k půdě. Ta zůstává tepelně izolovaná, svoje teplo neztrácí,“ vysvětluje Martin Novák.

Potvrdit by to jistě mohli lidé ze zimních krajin, kteří si stavějí iglú. „Pro přechodnou dobu je to velmi efektivní obydlí, stačí vám jen malý zdroj tepla, kterým iglú vytopíte. Všechno teplo zůstává uvnitř,“ dodává meteorolog.

A nejen teplo. Vevnitř zůstává i zvuk. Eskymácká žena by si mohla vykřičet hlasivky a stejně by svého muže zvenku do iglú k obědu nenalákala. Prostě by ji zvenčí neslyšel. Uvádí se, že 10 cm čerstvého sněhu umí pohltit až 45 procent energie na nízké frekvenci 125 Herzů. A pokud si vezmeme slyšitelné frekvence nad 500 Hz, tak pohlcuje více než 90 procent energie. Proto je velký problém, když spadne lavina a někoho uvězní ve vzduchové bublině. Chvíli tam sice přežije, ale pomoci se nedovolá.

Proč je sníh bílý

Sníh je z ledových krystalů, jak je vlastně možné, že není průhledný jako led? Jde o množství sněhových krystalů a jejich schopnost lámat světlo. „Odráží se a láme se na hranách vloček, my tak dostáváme informaci ve formě směsi světla ve viditelné části spektra a ta směs na nás působí jako bílá barva,“ vysvětluje Martin Novák.

Zářivě bílý ale sníh nezůstává dlouho. Špiní se od nečistot z dopravy a topenišť, od lidí a zvířat, jehličí a klacíků a podobně. Stává se také, že barvy sněhu obohatí písek přifoukaný z dalekých pouštních oblastí nebo pyly přicházející zjara z míst, kde už kvetou první květy.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.