Sopky: Čedičová hora Lovoš
Je možné přežít cestu do nitra sopky? Ano. Stačí počkat, až vyhasne.
Nad českým městem Lovosice se tyčí hora Lovoš. Na její vrchol se stoupá vzhůru. Ve skutečnosti se ale jedná o výpravu do nitra sopky.
Lovoš totiž představuje vypreparovaný jícen dávného vulkánu.
K vlastnímu vrchu Lovoš je ještě přilepená menší a plošší Kybička. Ta je na rozdíl od čedičového Lovoše tvořena znělcem.
Malebnou krajinu západní části Českého středohoří tvoří především přívodní dráhy dávno erodovaných sopek. Ty byly v minulosti vypreparované selektivní erozí.
Aktivní vulkán byl před 30 miliony let i kdesi nad Lovošem. Zub času a eroze je však neúprosný a po 30 milionech let zbyla z vulkánu jen přívodní dráha (Lovoš) a od ní se táhnoucí znělcová ložní žíla (Kybička).
S geologem Vladislavem Rapprichem z České geologické služby jsme navštívili Lovoš, jehož vrchol má souřadnice S 50°31'39", V 14°01'05". Místo se zobrazí po kliknutí na tuto mapu.
Trasa reportáže, kterou jste mohli slyšet v Meteoru 12. 7. 2014, je vyznačena v mapě čísly.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
