Spánkovou laboratoř mozek neoklame

Vydali jsme se do spánkové laboratoře neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Průvodcem se nám stal její vedoucí prof. Karel Šonka. Jako první nám ukázal velín, místnost, v níž zdravotní sestry jako „velký bratr“ nepřetržitě na obrazovkách monitorují spánek sledovaných pacientů.

Ti spí v sousedních pokojích, které se od klasických nemocničních příliš neliší. Pacienti spí normálně po tmě, kamera je snímá v infračerveném světle, které je nijak neruší. Videozáznam je černobílý. „V pokojích jsou instalována záznamová zařízení, kamery i mikrofon, pacient má připevněná čidla na hlavě, nohách a různě na těle podle toho, co potřebujeme snímat,“ řekl Karel Šonka.

Mikrofon v místnosti není kvůli monitorování chrápání, to odborníci zpravidla považují za běžnou mechanickou záležitost dýchacího ústrojí člověka s jinak ukázkově zdravým spánkem. Mikrofon slouží spíše k zaznamenávání mluvení ze spaní, protože to už je něco, co experty zajímá.

Výkřiky ze spaní

Kdo jsou pacienti sledovaní ve spánkové laboratoři? Například třiašedesátiletý muž jevící známky abnormálního chování ve spánku. Jeho manželka uváděla mluvení a křičení ze spaní i divokou gestikulaci rukama, to vše v posledních dvou letech. V laboratoři ho napojili na čidla a nasnímali oční pohyby, svalové napětí, srdeční a dýchací činnost, pohyby končetin a funkci mozku.

Kupodivu prý pacienti nemívají problém s usnutím, i když jsou ověšeni množstvím různých drátků. „Čidla se jim zapojují i několik hodin před spaním, omezuje je to jen minimálně,“ dodal prof. Šonka.

Někdo má problém usnout, jiný by spal pořád|foto: Fotobanka Pixabay

U zmíněného pacienta označil software počítače několik kritických míst, na která se lékaři následně zaměřili. Zaznamenal několik okamžiků, kdy pacient během spánku přestal dýchat. První pauza trvala odhadem 17 vteřin. Zajímavé je, že takové pauzy můžou být normální, ale nesmí jich být příliš moc, pak už je to známka choroby.

Sledovaný pacient měl ovšem ještě jiný závažnější problém – poruchu chování v REM spánku. To je fáze, kdy se pod víčky rychle hýbou oči, mozek je velmi aktivní, ale svaly jsou vypnuté, aby si člověk při snění neublížil. Jenže pacient svaly odpojené neměl, své sny prožíval celým tělem, a proto tak vášnivě gestikuloval rukama a křičel.

Při tom měl normálně zavřené oči – což je mimochodem rozdíl oproti náměsíčnosti (neboli somnambulismu). Náměsíčník má otevřené oči a dobře se orientuje v prostoru, umí překročit reálnou překážku a třeba si otevřít okno. Porucha REM spánku, odhalená u pacienta ve spánkové laboratoři, postihuje spíše starší věkové skupiny a častěji muže.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.