Meteor13. ledna  2018 v 08:04  

Stavěli Egypťané pyramidy z betonu?

Tajemství pyramid stále probouzí otázky - Foto:  Soluvo,  CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons

Tajemství pyramid stále probouzí otázkyFoto:  Soluvo, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons

Bez bagrů, jeřábů a technologických vymožeností dokázali staří Egypťané vystavět úctyhodné obrovské pyramidy. Z dnešního pohledu fascinující výkon. Neustále se objevují nové hypotézy, jak to mohli dokázat. Jedna z nich předpokládá, že stavebním materiálem nebyl přírodní kámen, ale beton odlévaný přímo na místě stavby.

Příspěvky Meteoru 13. 1. 2018
01:18 Jsou egyptské pyramidy z betonu?
14:03 První černá díra
18:13 Velryby si umějí zacpat uši
29.30 Neznámé houby fungují jako léky
39:53 Včely chápou nulu
42:45 Dinosauří kniha bez textu.

Až do konce 19. století, kdy Francouzi postavili dnešní chloubu Paříže, Eiffelovu věž, byly egyptské pyramidy nejvyššími stavbami světa. Velká pyramida v Gíze, známá také jako Cheopsova nebo Chufova pyramida, se tyčí do výšky 137 metrů a rozléhá se na základně o rozměrech 230 x 230 metrů. Její objem činí těžko uvěřitelné 2 miliony 430 tisíc metrů krychlových. 

 

Jsou egyptské pyramidy z betonu? První černá díra. Velryby si umějí zacpat uši. Neznámé houby fungují jako léky. Včely chápou nulu. Dinosauří kniha bez textu.

Vložit na svůj web

Cheopsova pyramida vznikla zhruba 2600 let před naším letopočtem, v době, kdy se u nás v Evropě kamenné domy vůbec nestavěly. „Naši předkové tehdy žili v proutěných chýších, které vymazávali jílem. Egypt měl oproti Evropě obrovský náskok,“ uvádí v Meteoru prof. Antonín Přichystal z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. 

Jednotlivé kamenné bloky, z nichž je pyramida postavena, váží několik tun. Je otázkou, jak je mohli v tehdejší době lidé přesouvat. Představu o tom mají ale vědci poměrně jasnou. Podle prof. Přichystala Egypťané běžně lámali kameny nejen na stavby, ale i na sochy a sarkofágy a přesouvali je na velkou dálku. Využívali k tomu veletok Nil, který teče nedaleko pyramidových polí. Vody Nilu se při záplavách dostávaly prakticky až k pyramidám. 

Písečné saně 

„Egyptologové se domnívají, že jádra pyramid jsou postavena z kamenů vytěžených v jejich blízkosti. Nalámané kameny se dopravovaly na místo stavby pomocí dřevěných saní, protože kola by se do písku bořila. Na některých vyobrazeních je dokonce vidět, že před saněmi šel člověk a proléval písek vodou, aby to saním lépe klouzalo,“ vysvětluje prof. Přichystal. 

Materiál tedy připlul po vodě a přijel na saních. Jak se ale několikatunové kameny dostávaly následně do výšky? 

Uvažuje se o různých kladkách, vahadlech a rampách. „Doprava nahoru zřejmě probíhala po nasypaných rampách, je možné, že rampy mohly být nejen kolmo, ale že pyramidu obtáčely také zvnějšku a není vyloučeno, že i zevnitř. Napovídají tomu geofyzikální měření, z nichž vyplývá, že hustota jádra pyramidy není tak velká, jak by měla být. Zdá se, že uvnitř nejsou kameny, ale možná písek a odpadní materiál vzniklý při zpracování kamenů,“ dodává odborník. 

Milý deníčku, právě stavím pyramidu… 

Velkou senzaci způsobil nedávno nález dobového deníku inspektora Merera, který dohlížel na stavbu Velké pyramidy. Prastarý papyrus byl nalezen v Rudém moři v roce 2013 a je význačný tím, že obsahuje skutečné detaily o stavbě pyramid.  

„Deník podrobně popisuje, jak skupina dělníků těžila kámen, jak zvnějšku pyramidu obkládali bílým vápencem, který přesouvali z druhé strany Nilu. Píše se tam, jak probíhala těžba, jak dlouho trvala plavba materiálu po Nilu i transport po suché cestě, prostě všechno do detailu. Díky tomu máme v principu potvrzeno, jak stavba pyramid probíhala,“ upozorňuje prof. Přichystal. 

Že by beton? 

Fascinující výkony starověkých Egypťanů nepřestávají probouzet fantazii mnohých odborníků. Stále se tak objevují nové a nové teorie, někdy podložené argumenty a hmatatelnými důkazy, jindy jde spíše o domněnky. Zřejmě z druhého ranku je teorie francouzského geochemika Josepha Davidovitse navrhující, že Egypťané znali a ke stavbě pyramid používali beton. 

„Mnohem jednodušší než lámat tunové kameny a po rampách je tahat nahoru, by podle Davidovitse prý bylo, kdyby materiál odlévali až na místě stavby, přímo v potřebné výšce. Domnívá se, že Egypťané lámali ne příliš kvalitní jílovitý vápenec v okolí pyramidových polí, ten dávali do obrovských kádí s vodou, kde se rozpadl na drobné části. Takto vytvořenou základní hmotu pak tmelili cementem z natronu, neboli ze sody, která byla v Egyptě poměrně dobře dostupná,“ vysvětluje prof. Přichystal.  

K vytvoření betonu bylo dále zapotřebí pálené vápno, a to Egypťané také uměli vytvořit. Smíchali tedy asi 95 procent původního rozdrceného kamene a 5 procent cementu, to pak vynesli v koších nahoru, kde přímo odlévali jednotlivé kameny. Taková je tedy alespoň představa francouzského geochemika. 

Spíše přírodní kámen 

Problém je, že další šetření, zejména petrografické rozbory složení stavebního materiálu, nepotvrzují, že by šlo o umělý kámen neboli beton. „Zajímalo mě to, Davidovitsova hypotéza mě zaskočila. Ani další odborníci, egyptologové, totiž nepochybovali o přírodním původu kamenů,“ upozorňuje prof. Přichystal. 

Naštěstí měl k dispozici petrografické výbrusy ze stavebních kamenů Chufovy pyramidy a rozhodl se je prozkoumat pod polarizačním mikroskopem. „Neobjevil jsem však žádné znaky toho, že by došlo k míchání několika složek, vyloučil jsem i přítomnost cementu. Byly tam jen běžné fosilie, které známe z vápenců z okolí pyramid, závěr byl tedy jednoznačný, jedná se o přírodní kameny,“ uzavírá prof. Přichystal. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 20. ledna  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Pylová zrna jako svědci historie staré miliony let

    Dinosauří kosti, trilobiti i úlomky starodávných šperků a zbraní pomáhají zpřesňovat neznámou minulost života na Zemi. Bohatou studnicí poznatků o dobách dávno minulých jsou ale i obyčejná pylová zrna. Podávají důkaz...

     
  • 16. ledna  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Houby proti rakovině?

    Na světě se vyskytují miliony druhů hub a plísní. Dodnes vědci popsali asi 120 000 z nich, každý rok přitom přibývá na 2000 nově popsaných druhů. Některé z nich mohou být pro lidstvo velmi užitečné.

     
  • 9. ledna  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Stačí spát 3 hodiny denně?

    Chyba chirurga při operaci, automobilová nehoda, nerudné chování, to vše může mít společného jmenovatele. Nedostatek spánku. Jsou ale lidé, kteří tvrdí, že jim stačí spát jen tři hodiny. Je to možné?

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace