Strategie ptáčat? Někteří žebrají, jiní se chlubí
Kdo víc křičí, ten víc dostane. To je oblíbená strategie nejen pro přežití ptáčat. Nový výzkum ale ukázal, že způsobů, jak se mohou ptáčata domoci pozornosti rodičů a většího sousta, je víc.
Příspěvky Meteoru 23. 4. 2016
01:00 Kde je v mozku vědomí?
11:01 Jak oceánské proudy ovlivňují klima?
21:30 Víme, co jíme?
35:14 Rakouská "Věstonická venuše"
45:23 Proč ptáčata tolik křičí?
„Tým oxfordských biologů sesbíral data o tom, jak probíhá krmení u 143 ptačích druhů. Ukázalo se, že různé druhy volí různé strategie, a to podle toho, v jakém prostředí žijí a jestli je v něm možné reálně odhadnout, kolik bude potravy,“ uvedl v Meteoru biolog Jaroslav Petr.
Ptačí plánování rodiny
Ptáci, kteří žijí v odhadnutelném prostředí, nastaví optimální velikost rodiny a uzpůsobí tomu snůšku vajec. Pak si mohou dovolit krmit všechna mláďata víceméně rovnocenně, nevybírají přednostně jen ty nejživotaschopnější.
Samozřejmě jinak to pak je v prostředí, kde se množství potravy odhaduje hůř. „Ptáci třeba snesou vajíčka, ale stane se, že přijde bída a hrozí, že všechny potomky neuživí. Pak si rodiče vybírají ta nejkvalitnější mláďata, která mají šanci přežít,“ řekl Jaroslav Petr.
Žebráci a chlubilové
„Zatímco v první skupině mláďata žebrají, tak v té druhé skupině spíše demonstrují svou životaschopnost, třeba velikostí nebo zbarvením, jsou to chlubilové, nejsou to žebráci,“ vysvětlil biolog Petr.
Hranice mezi oběma strategiemi je rozostřená a jsou ptáci, kteří se naučili obě cesty kombinovat. Příkladem je lyska americká. „Prvních 14 dnů krmí největší mláďata a ve chvíli, kdy přežijí jen ti nejsilnější, tak už začnou zohledňovat to, jak mláďata žebrají,“ popsal Petr.
Kdo žebrá a kdo se chlubí?
Americká vlaštovka stromová například krmí svá mláďata skutečně podle toho, které více žebrá. „Ale třeba rodičům dudka chocholatého je jedno, kdo jak žebrá, ti krmí přednostně největší mládě,“ doplnil Jaroslav Petr.
Příkladem opravdu velkého chlubila je pak australský pestře zbarvený pták se zvláštním jménem amada Gouldové (pojmenované anglickým ornitologem Johnem Gouldem podle jeho ženy Elizabeth). „Amady krmí přednostně mládě, které má nejlépe zbarvená znamínka kolem zobáku, nic jiného je nezajímá,“ dodal Petr.
Krmení je dřina
Ať tak, nebo onak, krmení je v každém případě pro rodiče velká dřina. Uvádí se, že během dvou týdnů nanosí například sýkorka do hnízda na 2000 kusů hmyzu. A je to znát, protože malé ptáče za tu dobu zvětší své rozměry 20násobně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
