Strnad obecný – Pták roku 2011

5. únor 2011

Česká společnost ornitologická od roku 1992 každoročně vyhlašuje kampaň Pták roku. Jejím cílem je upozornit na zajímavé ptačí druhy žijící kolem nás a vybídnout veřejnost k jejich sledování a praktické ochraně, jakož i zvýšit zájem o ptactvo a přírodu vůbec. Letos padla volba na strnada obecného.

Strnada obecného (PDF) nejspíš znáte. Jedná se o běžného pěvce velikosti vrabce, kterého v přírodě poznáte podle žlutě zbarvené hlavy a spodiny těla, kaštanově hnědého kostřece a krátkého kuželovitého zobáku. Tento druh potkáte v zemědělské krajině, na polích, v křovinách, podél železničních náspů a na okrajích lesa. Jeho zpěv tvoří jednoduchý popěvek, který uslyšíte od března až do pozdního léta.


Strnad obecný, natočený Tomášem Bělkou v Biebřanských mokřadech, Polsko, 4. 6. 2008
Nahrávku si můžete porovnat s hlasem strnada obecného z území České republiky.


Ptáte se, čím si strnad zasloužil být ptákem roku 2011? Ač se vám to nemusí na první pohled zdát, strnadů u nás povážlivě ubývá. Přestože se jedná o jeden z nejhojnějších druhů (početnost v ČR je odhadována na 1,8–3,6 milionů párů), za posledních 30 let se naše hnízdní populace snížila o 20 %. V západní Evropě byl zaznamenán ještě drastičtější úbytek, tamní stavy poklesly o 50 %.

To samozřejmě není jen tak samo sebou. Hlavní příčinou tohoto negativního trendu jsou bezpochyby změny v zemědělském hospodaření. Je to svým způsobem paradoxní, protože strnad je jedním z druhů, které od pradávna ze zemědělské činnosti člověka profitovaly. Postupné odlesňování mu vytvářelo vhodné prostředí k hnízdění i obživě – rád se přiživoval jak přímo na polích, tak třeba v zimě na dvorech spolu s drůbeží. O tom, že se od nepaměti jednalo o známého a mezi lidmi oblíbeného opeřence, svědčí mnoho lidových popěvků a rčení spjatých hlavně s jeho typickým zpěvem. Jednu z vůbec prvních zmínek o tomto druhu z našeho území najdeme již např. v Klaretově Fyziologáři ze 14. století: „Pro malou trošičku zrna svůj život ztrácívá strnad...“.

Po 2. světové válce až do současnosti došlo ale k výrazným změnám v naší zemědělské krajině. Rozoráním mezí zmizely vhodné biotopy pro hnízdění a sběr potravy. Následná intenzifikace a chemizace zemědělské výroby, změny ve skladbě plodin, brzké zaorávání strnišť, a tudíž chronický nedostatek potravy v zimním a jarním období představují hlavní faktory zodpovědné za úbytek početnosti, a to nejen strnada obecného. Jak totiž ukazují nedávné studie, téměř všech polních a lučních ptáků ubývá, a to jak v západní Evropě, tak i u nás.

Logo

Cílem letošní kampaně je upozornit veřejnost i politiky na tento znepokojivý vývoj a iniciovat opatření, která by mohla stávající situaci změnit. Nabízejí se např. některá agroenvironmentální opatření v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie. Strnad tak má jako vlajkový druh upozornit na to, že i běžné druhy polí a luk je třeba chránit. Jsou totiž velice zajímavé a neměli bychom dopustit, aby z naší krajiny vymizely. Ztrátou všudypřítomných druhů, které považujeme za samozřejmou součást venkova, bychom se nenávratně ochudili. Nechceme přece přijít o milý zpěv strnadů či skřivanů, kteří oživují jinak často fádní lány polí, a o jejich výskytu se už jen nostalgicky dozvídat ze zvukomalebných asonancí v lidové slovesnosti („Jak to sluníčko pěkně svítí!“) nebo starých textů...

Strnad obecný je navíc objektem velice zajímavých vědeckých výzkumů, které např. sledovaly, zda je intenzita žlutého zbarvení samce důležitá při výběru partnera samicí a jak souvisí s nevěrou; co se stane, když se dva příbuzné druhy „potkají“ a začnou se křížit; nebo co se děje s ptačím druhem po jeho zavlečení na druhý konec světa. O těchto a dalších fascinujících studiích postupně uslyšíte v pořadu Meteor.

Kampaň Pták roku 2011 doplňuje zajímavý projekt Nářečí českých strnadů, do nějž se může zapojit každý, kdo si chce vyzkoušet, jak nahrávat a vyhodnocovat ptačí zpěv a zároveň tak pomoci vědcům zjistit, jaké dialekty strnada obecného se v České republice vyskytují. Přestože se zdá, že naším územím prochází hranice mezi evropskými dialekty, je s podivem, že u nás nikdo dosud tento zajímavý jev nesledoval. Díky vám, posluchačům Českého rozhlasu, se tak může podařit pokrýt dostatečné množství lokalit a vám se na oplátku naskytne možnost nahlédnout pod pokličku vědeckému výzkumu ptačích hlasů. Tato akce naváže na úspěšnou soutěž Meteoru Jak vám štěká papoušek a již v březnu se dozvíte více informací.


Autor pracuje na Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v.v.i.

autor: Petr Procházka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.