Tajemství mizícího textu z nebezpečných účtenek

7. duben 2018

Překontrolovat si účtenku po pár týdnech už často není možné, písmenka a čísla z papíru pomalu ale jistě mizí. Vlastně ani není přesné mluvit o papíru, účtenky se zpravidla netisknou na běžný papír. Proč můžou být nebezpečné? O jaký materiál jde a proč účtenky nepatří do papírového odpadu?


Příspěvky Meteoru 7. 4. 2018
01:30 Lež má delší nohy
10:57 Stres v dětství, starost v dospělosti
19:35 Příbramský meteorit
24:25 Mimozemské sopky na Venuši
34:03 Jak funguje termopapír
45:00 Bizarní členovec z Brna

Účtenkovému materiálu se říká termopapír nebo chcete-li tepelný papír. Ve skutečnosti se na něj nic netiskne. „Na běžné papíry nanášíme inkoust, ale u termopapírů to funguje jinak, dá se říct, že už v sobě inkoust obsahují,“ uvádí v Meteoru chemik dr. Jan Havlík z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT).

Takzvaný termopapír je složen z několika vrstev, působením tepla se vyvolá chemická reakce, která má za následek, že z původně bílé barvy termopapír přejde na něco mezi černou, modrou a fialovou, záleží na použitém barvivu.

Termopapírové tiskárny zahřívají jednotlivé malé plošky a poměrně rychle dokážou vytisknout i složité texty. „Do drobounkých plošek tiskárna pouští elektrický proud, do každé zvlášť, podle toho, jak ji instruuje program. Ploška se na krátkou dobu ohřeje a při kontaktu s termopapírem do něj přenese teplo,“ vysvětluje Jan Havlík princip „tisku“ na termopapír.

Papír plný chemie

Hlavní roli hraje chemické složení termopapíru. Pevné látky uvnitř materiálu jsou ve formě drobných krystalků, a když je vystavíme teplu, tak roztají, smísí se a navzájem zreagují. Výsledem je změna barvy.

Problém termopapíru spočívá v tom, že jedna z chemických látek v něm obsažených, je poměrně kontroverzní bisfenol A, který známe například z některých plastů. Bisfenol A se bohužel svou chemickou strukturou podobá lidským hormonům, například estrogenu, může je simulovat, a tím narušovat jejich přirozenou funkci.

Čtěte také

Výrobci jsou si nebezpečí vědomi, proto zkoušejí bisfenol A něčím nahradit. Na některých termopapírech už tak najdete nálepku „BPA free“, která by měla znamenat, že v nich bisfenol není. Přesné studie, které by prokazovaly, nakolik je bisfenol pro člověka nebezpečný, nejsou. Ale předpoklad zde je. Zatím ani jistě nevíme, jak se bisfenol do našeho organismu dostává. Dříve se myslelo, že to je tím, když si od účtenky zašpiníme prsty a pak něco sníme, ukazuje se ale, že se nebezpečné látky možná do těla vstřebávají i přes mastnou kůži.

Kouzelné písmo, které mizí

Jak už jsme řekli, tisk na termopapír nevzniká nanesením inkoustu, ale zahřátím pevných látek ve vrstvách materiálu. Chemické reakce, které tisk umožnily, jsou časem a působením vnějších podnětů částečně vratné, a barvivo postupně mizí. Důsledkem je, že účtenky vydrží jen několik týdnů až měsíců, ale určitě ne roky.

Pokud tedy chceme účtenky archivovat, doporučuje se udělat si z nich záložní kopie. Dodejme, že termopapír se nepoužívá pouze k tisku účtenek, ale také některých jízdenek a stvrzenek z bankomatu.

Účtenky ani jízdenky do papírového odpadu nepatří!

Termopapír je složený ze čtyř základních vrstev, přičemž skutečný papír je v něm obsažen naprosto minimálně. Svrchní krycí vrstva, která pokrývá jen některý druh termopapíru, zvyšuje jeho odolnost vůči vnějším vlivům a blednutí tisku. Usnadňuje psaní a tisk na povrch termopapíru. Druhá teplocitlivá vrstva obsahuje pevnou směs barviva, vývojky, zcitlivujících látek a pojiva. Jako barvivo se používají deriváty fluoranu, které jsou za běžných podmínek bezbarvé, ale v kyselém prostředí nabývají intenzivních barev.

Vývojka obsahuje pevné organické kyseliny nebo fenoly. Nejběžněji používaný je už zmíněný bisfenol A, jehož výhodou je především nízká výrobní cena. Zcitlivující látky fungují jako rozpouštědla usnadňující chemickou reakci mezi barvivem a vývojkou. Snižují potřebnou teplotu tisku o několik desítek stupňů, a umožňují tak použití termopapíru i v přenosných zařízeních napájených bateriemi.

Účelem třetí podložní vrstvy je pak vytvořit hladký a kontrastní povrch pro kvalitní tisk a nakonec substrát dodává papíru pevnost a odolnost. Většinou ho tvoří tužší papír nebo polymerní fólie.

Z tohoto popisu jasně vyplývá, že účtenka rozhodně do papírového odpadu nepatří. Ovšem ani do plastu. Nejlepší je vyhodit ji do směsi, protože například v papírovém odpadu by mohla kontaminovat recykláty a pak se nám chemické látky obsažené v účtence dostanou zpět ve formě toaletního papíru nebo ubrousků.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.