Vánoční pokus – svíčka z pomeranče

Výrobní postup originální pomerančové svíčky nám v Meteoru představili Petr Holtzhauser a Jan Havlík z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT).

Knot součástí pomeranče

Provázek jako knot k pomerančové svíčce není potřeba. Využijeme totiž „stopku“, která se nachází přímo uvnitř ovoce. „Říká se tomu semenicový sloupek. Je to ten bílý provazec, kolem kterého se obtáčejí pomerančové plátky,“ uvedl Jan Havlík.

Postup

„Pomeranč uchopíme do jedné ruky a nožem opatrně nakrojíme kůru podél celého pomeranče jako po rovníku. Potom opatrně strčíme prsty do nakrojeného rovníku a odloupneme kůru od vnitřku pomeranče,“ popsal Petr Holtzhauser.

Jedlou část pomeranče nebudeme potřebovat, podstatná je pro nás část kůry se sloupkem. Položíme ji na stůl jako mističku se sloupkem trčícím vzhůru. „Pod kůrou se nachází vnitřní porézní nasákavá dužina, kterou naplníme olejem,“ dodal Havlík.

Voňavý plamínek

Zapalovačem nebo sirkami zapálíme sloupek – knot. V této fázi je třeba být trpělivý, protože nemusí chytnout napoprvé. Výsledek ale stojí za to. Krásně to voní. Vůně je způsobena nejen olejem, ale i silicemi z pomeranče.

„Silice jsou éterické oleje, které se nacházejí ve svrchní slupce pomeranče. Jsou to těkavé organické látky a snadno se šíří prostorem. Hlavní složkou pomerančových silic je limonen, díky kterému cítíme příjemnou citrusovou vůni,“ vysvětlil Holtzhauser.

Pomerančové silice jsou hořlavé. „Pokud zmáčkneme čerstvou pomerančovou kůru nad ohněm, tak silice vystříknou a vzplanou jako plamenomet,“ dodal Havlík.

Knot nehoří

Překvapivě to, co u svíčky hoří, není knot. „Knot funguje jako přívodní potrubí, které nasává olej. Tím, jak je na vršku rozžhaven, tak tam dochází k rozkladu a částečnému odpařování oleje. Teprve tyto plynné produkty rozkladu hoří čadivým plamenem, který my vnímáme jako žlutý plamen svíčky,“ vysvětlil Holtzhauser.

„Žlutá barva plamene je způsobena drobounkými částečkami sazí, které se v plamenu rozehřívají a žlutě svítí. To, že v plamenu vznikají saze, si můžeme vyzkoušet – použijeme k tomu třeba bílý hrnek. Když ho necháme olíznout plamínkem svíčky, tak se nám těmi sazemi očoudí. Kdybychom ale totéž udělali s plamenem lihového kahanu, který má modrý nesvítivý plamen, tak to ten efekt mít nebude,“ uzavřel Jan Havlík.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.