Meteor14. listopadu  2017 v 08:04  

Včely jedou na modrou, jako auta na zelenou

Včely a čmeláci vidí květy modře a fialově - Foto: Fotobanka Pixabay

Včely a čmeláci vidí květy modře a fialověFoto: Fotobanka Pixabay

Pestrobarevná louka je pastvou pro oči – ale pro lidské oči. Včely a čmeláci si totiž oranžových, ohnivě rudých ani zlatavě žlutých květů vůbec nevšimnou. Jediné, co vidí, jsou odstíny modré, fialové a ultrafialové.

Příspěvky Meteoru 11. 11. 2017
01:15 Buňky našeho těla si voní
11:20 Tycho Brahe a jeho supernova
16:45 Mývalí čepice a vzteklina
25:20 Prasečí dopamin proti Parkinsonovi
28:55 Květy lákají hmyz světélkováním
38:20 Proč neměl Ghándí rád jód?

Nabízí se otázka, na co vlastně květy hmyz lákají, když ne na barvu? „Vyrábět modré pigmenty, jako to umí třeba zvonek nebo pomněnka, není pro většinu rostlin vůbec jednoduché,“ uvádí v Meteoru biolog Jaroslav Petr. 

 

Buňky našeho těla si voní. Tycho Brahe a jeho supernova. Mývalí čepice a vzteklina. Prasečí dopamin proti Parkinsonovi. Květy lákají hmyz světélkováním. Proč neměl Ghándí rád jód?

Vložit na svůj web

Barvu květům nedávají jen pigmenty, ale i povrchová struktura. Je to podobné, jako na ploše CD – když s diskem pohybujete různě proti světlu, vidíte duhovou hru barev. Není to dáno pigmenty, ale strukturou povrchu. Jsou na něm jemné drážky, na nichž dochází k lámání, odrážení a skládání světla. 

Detailní výzkum souvislostí struktury květů s chováním hmyzu provedli nedávno vědci z univerzity v Cambridge, své síly spojili botanici, entomologové, fyzici a lidé z dalších oborů.  

„Ukázalo se, že i když jsou drážky všemožně tvarované, široké a zohýbané, výsledek je u všech rostlin stejný. Hra barev posouvá světlo odrážené od květů směrem k modré, fialové a ultrafialové. My, lidé, vidíme jen krásně červený vlčí mák, ale včela kolem něj vidí modrou záři,“ vysvětluje Jaroslav Petr. 

Čtěte také: Chytří a citliví čmeláci

Aby vědci zamezili dohadům, ověřili si to pokusem. Nechali vyrobit několik druhů umělých okvětních lístků. Některé byly vybaveny drážkami modulujícími světlo do modré a fialové oblasti, jiné byly jen žluté či červené a přitom hladké, další byly žluté či červené s drážkami. Hmyz zamířil jednoznačně k lístkům vybaveným drážkami. 

„Právě tyto květy jim dávaly jasný signál, tady je zdroj pylu a nektaru,“ dodává Jaroslav Petr. 

Není škoda, že se včely a čmeláci nemohou radovat z krásně zbarvené louky? Možná nám to tak připadá. Jenže pro nás jsou květiny zdrojem potěšení, nikoli obživy. Hmyz prostě reaguje na signální barvu. Podobně jako se řidiči aut rozjedou na zelenou, čmeláci a včely jezdí „na modrou“. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 21. listopadu  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Rusové na Měsíci

    V březnu 1968 zachytili odborníci NASA hlas rusky mluvícího kosmonauta z Měsíce. Vyvolalo to šok. Rusové opět první – už vyslali první družici, prvního živého tvora do vesmíru, prvního muže i první ženu! A teď jsou...

     
  • 18. listopadu  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Zlomyslný skřítek z Japonska u českých silnic

    Psík mývalovitý, který připomíná lišku na krátkých nožičkách, se v české přírodě objevil teprve před 60 lety. Od té doby se ale neustále šíří a ohrožuje původní faunu. Myslivci jich v Česku každý rok uloví několik stovek....

     
  • 11. listopadu  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Buňky našeho těla si voní

    Naše tělo tvoří miliardy buněk. Aby vše dobře klapalo, musejí spolu efektivně komunikovat. Jak to dělají? Jakou řečí naše buňky mluví?

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace