Meteor6. ledna  2018 v 08:04  

Věda prokázala užitečnost dobré nálady

Dodržet novoroční předsevzetí? S dobrou náladou - Foto: Fotobanka Pixabay

Dodržet novoroční předsevzetí? S dobrou náladouFoto: Fotobanka Pixabay

Také jste si dali novoroční předsevzetí, že budete pravidelně cvičit? Pak vězte, že abyste vydrželi co nejdéle, nestačí jen pevná vůle a motivace, ale především dobrá nálada.

Příspěvky Meteoru 6. 1. 2018
02:39 Wilhelm Conrad Röntgen v Meteoru
21:12 Věda prokázala užitečnost dobré nálady
28:47 Opravdu se pohybují kontinenty?
32:30 Magnetismus vorvaňů
37:07 Neprůstřelný had
47:15 Stačí spát 3 hodiny denně?

V průměru žijeme přibližně 600 000 hodin – kolik z nich věnujeme práci, rodině, spánku, přátelům nebo sledování televize? Na základě čeho se rozhodujeme, co budeme, nebo nebudeme dělat? Jinak řečeno, co nás motivuje?  

 

Wilhelm Conrad Röntgen v Meteoru. Věda prokázala užitečnost dobré nálady. Opravdu se pohybují kontinenty? Magnetismus vorvaňů. Neprůstřelný had. Stačí spát 3 hodiny denně?

Vložit na svůj web

„Moralisté to uslyší neradi, ale základní motivací je princip slasti neboli hédonický princip. Volíme a chováme se s cílem co možná zmenšit záporné pocity a co možná zvětšit kladné pocity,“ uvádí svou odpověď v Meteoru neuropatolog a popularizátor vědy František Koukolík. 

Jak si navodit dobrou náladu 

„Nálada se navozuje třeba sledováním citlivých filmových scén nebo psaním smutných či šťastných událostí z vlastního života. Výsledek je skoro vždy stejný. Jakmile se lidé začnou cítit špatně, pustí se do toho, co jim udělá lépe: vyloupí ledničku, napijí se něčeho s alkoholem, vyhledají přátele – a pustí se do jídla a alkoholu společně. Jakmile se lidé cítí dobře, snaží se pocit blaha prohloubit,“ dodává František Koukolík. 

Podle hypotézy hédonického oportunismu si vylepšujeme náladu, jakmile je to možné. Snažíme se ji změnit, když je nám moc zle, nebo naopak příliš dobře. 

Méně příjemným činnostem se věnujeme, když jsme v neutrálním stavu, není nám ani dobře, ani zle. To je hypotéza hédonického významu. 

Třetí, složitější hypotéza praví: lidé mívají řadu současných cílů. Hledají krátkodobé odměny, například vylepšení nálady, hledají dlouhodobé odměny, například tvrdě pracují celé roky, aby získali vysokoškolský titul. 

Nálada neboli afektivní stavy, pomáhají určit, kterému cíli dáváme přednost. Špatná nálada vede lidi k vyhledávání krátkodobé odměny, dobrá nálada by měla lidi vést k méně příjemný činnostem, které mají význam pro jejich dlouhodobé cíle, třeba ke tvrdému studiu. Téhle domněnce se říká hypotéza hédonické pružnosti. 

Experimenty s náladou 

Která ze jmenovaných hypotéz je asi nejblíže skutečnosti? František Koukolík zmiňuje vědeckou studii sledující činnost a náladu 60 000 lidí pod dobu 27 dní. Účastníci výzkumu byli během dne náhodně tázáni na svou náladu. Vyjadřovali ji v bodech od 0–100, od krajně mizerné po krajně šťastnou. Kromě toho sdělovali, co právě dělají, volili z 25 možností, které se vzájemně nevylučovaly. 

Příkladem bylo sportování, pobyt v přírodě, odpočinek, klábosení, kultura, popíjení, hra, jídlo, péče o dítě, telefonování, hudba, televize… až po domácí práce, cestu do práce, spaní, práci nebo čekání. Asi 28 000 účastníků odpovídalo víc než jednou denně, bylo jim průměrně 28 let, 66 % z nich byly ženy. 

Nálada rozhoduje 

Výsledky výzkumu potvrdily, že se lidé rozhodují o svých budoucích činnostech podle toho, jak se právě cítí. Nálada v nějakém okamžiku předpovídala, co budou lidé dělat v odstupu několika hodin poté pro 15 z 25 možných činností. Víc to platilo pro příjemné než pro nepříjemné činnosti.  

„Jakmile se lidem nálada propadla, začali sportovat, šli do přírody, rozmlouvali, popíjeli, hráli, jedli, nebo se věnovali dětem. Nálada se následně zlepšila. Jestliže se lidem nálada zlepšila, vrhli se na domácí práce. Nálada následně poklesla,“ dodává František Koukolík. 

Současná nálada někdy zdvojuje, až ztrojuje pravděpodobnost toho, čemu se lidé budou věnovat o pár hodin později. Když je tedy lidem zle, věnují se po několika hodinách tomu, co jim náladu zlepšuje. Jestliže je jim naopak dobře, věnují se tomu, co je jinak netěší, ale udělat se musí. Takže třeba zajdou do posilovny či na bazén a zkusí si splnit svoje novoroční předsevzetí. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 17. července  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Savci za dinosaurů žili nočním životem

    Vymře jednou lidstvo? Zatím nevíme. Jisté je, že po každé epizodě velkého vymírání živočichů se otevírá prostor pro nové druhy, které se daným podmínkám lépe přizpůsobí. Až vymření dinosaurů, vládců druhohor, tak pomohlo...

     
  • 14. července  2018 v 08:04     AudioVideo  rubrika: Meteor

    Verneův hrad v Karpatech: pohádky, nebo fyzika?

    Kdesi v zaostalé Transylvánii, zemi upírů a vyvrhelů, se nachází tajemný hrad s neznámým nájemcem. Zhmotňuje se v něm oživlý obraz krásné operní divy, bouří se vášnivá mužská srdce a dějí se podivuhodné věci. Do červené...

     
  • 10. července  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Proč máme velký mozek a v čem se liší od šimpanzů?

    Ve srovnání s jinými savci má náš mozek mnohem větší kapacitu. Zatímco třeba mozek prasete má objem 200 cm3, mozek člověka zhruba 1400 až 1500 cm3. Zřejmě ale nejde jen o velikost. V čem přesně se lidský mozek liší...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas