Meteor7. února  2017 v 08:04  

Vědci odposlouchávají, co si povídají viry

Výsledkem porozumění jazyku virů může být účinná antivirová léčba - Foto: Fotobanka Pixabay

Výsledkem porozumění jazyku virů může být účinná antivirová léčbaFoto: Fotobanka Pixabay

Vědcům se poprvé podařilo „odposlechnout“ komunikaci některých virů. Pokud by se nám podařilo rozluštit jejich slovník, mohli bychom v budoucnu posílat virům falešné zprávy. Výsledkem by mohla být účinná antivirová léčba.

Příspěvky Meteoru 4. 2. 2017
01:07 Může nás někdo ovládat, když spíme?
11:25 Žijeme na planetě s vydýchaným vzduchem
19:23 Strnadi si uchovali nářečí 150 let
29:00 Záhadné záblesky z vesmíru
43:47 Jak se domlouvají viry

Viry se na planetě Zemi vyskytovaly dříve než lidé. Žijeme tu s nimi miliony let. To, že jsme teď objevili jejich komunikaci, může napomoci k léčbě některých nemocí. 

 

Může nás někdo ovládat, když spíme? Žijeme na planetě s vydýchaným vzduchem. Strnadi si uchovali nářečí 150 let. Záhadné záblesky z vesmíru. Jak se domlouvají viry.

Vložit na svůj web

Jak už to tak bývá, překvapivý objev vznikl náhodou. „Vědci chtěli zjistit, jak spolu komunikují bakterie v případě nebezpečí, například když na ně zaútočí virus bakteriofág. Zjistilo se, že nějaké poplašné zprávy skutečně přicházejí, ale ukázalo se, že je nevysílají bakterie, ale útočící viry,“ uvedl v Meteoru biolog Jaroslav Petr. 

Útočná strategie bakteriofága 

Bakteriofág útočí v zásadě dvěma způsoby – buď přímo zabíjí, nebo zvolí vyčkávací taktiku. V prvním případě vnese bakteriofág do bakterie svou dědičnou informaci, vytvoří se kopie virů, uvolní se do prostředí, zabijí hostitelskou buňku a napadanou i další bakterie.  

„V druhém scénáři se bakteriofág chová jako špion. Nemnoží se, pouze uloží svoji dědičnou informaci do dědičné informace bakterie a v utajení čeká na vhodný okamžik k úderu. Pak se teprve spustí proces podobný prvnímu scénáři. Buňku zabije, namnoží se a napadá i bakterie v okolí,“ řekl Jaroslav Petr.  

Dlouho se nevědělo, co rozhoduje o tom, jestli se zrealizuje první scénář, nebo druhý. Až teď se ukázalo, že režisérem je v tomto případě virus, a klíčový je vzkaz, který od něj přichází. 

Kouřové signály virů 

bakteriofág - Foto: Oona Räisänen, Public Domain, Wikimedia Commons

bakteriofágFoto: Oona Räisänen, Public Domain, Wikimedia Commons

Virus v momentě, kdy napadá buňku, vytváří krátký řetězec z aminokyselin (40 až 45 aminokyselin). „Enzymy bakterie tento řetězec rozstříhají, až vznikne 6 krátkých řetězců, a to jsou ty zprávy,“ popsal Jaroslav Petr.  

Ve chvíli, kdy viry buňku zahubí, se zpráva sama uvolní ve velkém množství do prostoru. Pro ostatní viry je to signál: „Bacha, je nás strašně moc, už jsme zabili hromadu bakterií, hrozí nám, že je všechny vyhubíme a nebudeme se mít v čem množit. Proto končíme se zabíjením, přecházíme do ilegality, a počkáme, až se bakterie zase namnoží, pak se do nich teprve pustíme!“ 

Babylon jazyků ve světě virů 

Podobná komunikace probíhá u více než 100 druhů bakteriofágů. Přitom každý druh viru posílá zprávy jinými řetízky, tedy každý mluví vlastním jazykem.  

Zatím vědci prostudovali tento mechanismus u virů napadajících bakterie. „Ale my víme, že u některých virů, třeba herpes viru nebo HIV ta infekce probíhá podle podobných scénářů jako u bakteriofágů, tedy že jejich napadení je ofenzivní, nebo je infekce skrytá. Rozluštění jejich komunikace by tak mohlo vést k vývoji účinných antivirových léků,“ doplnil Jaroslav Petr. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.  

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 21. března  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Sloni mají nejkratší spánek

    Vstáváte jako skřivan, nebo usínáte jako sova? Ať jedno, nebo druhé, jisté je, že nespíte jako slon. To byste si totiž spánku užili pouze 2 hodiny denně a snění pouze jednou za 4 dny! Slon je totiž rekordmanem v ne...

     
  • 18. března  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Nový druh hlemýždě pomohli objevit posluchači Meteoru

    Není šnek jako šnek. Nejznámějším u nás je hlemýžď zahradní, zejména na Moravě ale můžeme narazit i na hlemýždě pruhovaného. Na první pohled se od sebe příliš neliší, proto dlouho pruhovaný příbuzný unikal pozornosti...

     
  • 14. března  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Květy si hýčkají svůj hmyz – zahřívají ho!

    Březen, za kamna vlezem. Tedy my, lidé. Včelky si ale za teplem zalézají do květů. Nejen nektar a pyl, ale teď v období brzkého jara je právě teplo to, co hmyz na květech vyhledává.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace