Vědci odposlouchávají, co si povídají viry

7. únor 2017

Vědcům se poprvé podařilo „odposlechnout“ komunikaci některých virů. Pokud by se nám podařilo rozluštit jejich slovník, mohli bychom v budoucnu posílat virům falešné zprávy. Výsledkem by mohla být účinná antivirová léčba.


Příspěvky Meteoru 4. 2. 2017
01:07 Může nás někdo ovládat, když spíme?
11:25 Žijeme na planetě s vydýchaným vzduchem
19:23 Strnadi si uchovali nářečí 150 let
29:00 Záhadné záblesky z vesmíru
43:47 Jak se domlouvají viry

Viry se na planetě Zemi vyskytovaly dříve než lidé. Žijeme tu s nimi miliony let. To, že jsme teď objevili jejich komunikaci, může napomoci k léčbě některých nemocí.

Jak už to tak bývá, překvapivý objev vznikl náhodou. „Vědci chtěli zjistit, jak spolu komunikují bakterie v případě nebezpečí, například když na ně zaútočí virus bakteriofág. Zjistilo se, že nějaké poplašné zprávy skutečně přicházejí, ale ukázalo se, že je nevysílají bakterie, ale útočící viry,“ uvedl v Meteoru biolog Jaroslav Petr.

Útočná strategie bakteriofága

Bakteriofág útočí v zásadě dvěma způsoby – buď přímo zabíjí, nebo zvolí vyčkávací taktiku. V prvním případě vnese bakteriofág do bakterie svou dědičnou informaci, vytvoří se kopie virů, uvolní se do prostředí, zabijí hostitelskou buňku a napadanou i další bakterie.

„V druhém scénáři se bakteriofág chová jako špion. Nemnoží se, pouze uloží svoji dědičnou informaci do dědičné informace bakterie a v utajení čeká na vhodný okamžik k úderu. Pak se teprve spustí proces podobný prvnímu scénáři. Buňku zabije, namnoží se a napadá i bakterie v okolí,“ řekl Jaroslav Petr.

Dlouho se nevědělo, co rozhoduje o tom, jestli se zrealizuje první scénář, nebo druhý. Až teď se ukázalo, že režisérem je v tomto případě virus, a klíčový je vzkaz, který od něj přichází.

Kouřové signály virů

Virus v momentě, kdy napadá buňku, vytváří krátký řetězec z aminokyselin (40 až 45 aminokyselin). „Enzymy bakterie tento řetězec rozstříhají, až vznikne 6 krátkých řetězců, a to jsou ty zprávy,“ popsal Jaroslav Petr.

Logo

Ve chvíli, kdy viry buňku zahubí, se zpráva sama uvolní ve velkém množství do prostoru. Pro ostatní viry je to signál: „Bacha, je nás strašně moc, už jsme zabili hromadu bakterií, hrozí nám, že je všechny vyhubíme a nebudeme se mít v čem množit. Proto končíme se zabíjením, přecházíme do ilegality, a počkáme, až se bakterie zase namnoží, pak se do nich teprve pustíme!“

Babylon jazyků ve světě virů

Podobná komunikace probíhá u více než 100 druhů bakteriofágů. Přitom každý druh viru posílá zprávy jinými řetízky, tedy každý mluví vlastním jazykem.

Zatím vědci prostudovali tento mechanismus u virů napadajících bakterie. „Ale my víme, že u některých virů, třeba herpes viru nebo HIV ta infekce probíhá podle podobných scénářů jako u bakteriofágů, tedy že jejich napadení je ofenzivní, nebo je infekce skrytá. Rozluštění jejich komunikace by tak mohlo vést k vývoji účinných antivirových léků,“ doplnil Jaroslav Petr.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.