Velký návrat jeřábů

Je o něco větší než čáp bílý a leckdo by si ho mohl splést s volavkou popelavou. Na rozdíl od ní má ale červenou skvrnu na hlavě, bílá líčka a povislá péra na ocase. Spojuje je popelavé zbarvení a také hnízdní teritorium. Oba druhy vyhledávají vodní plochy.

Výpravy za jeřáby

Nejbližší ráj jeřábů popelavých i nadšených ornitologů, kteří je sledují, se nachází v severní části Německa. Například v přírodní rezervaci Serrahn mezi Berlínem a Baltickým mořem – tedy v bývalém východním Německu.

„Jezdívali jsme do ní s tátou, když mi bylo nějakých 10 let. Tehdy to byla jediná možnost, jak mohl český ornitolog spatřit živého jeřába. Rezervaci navíc šéfoval Hubert Weber, rodák z Opavy, který mluvil dobře česky,“ uvedl v Meteoru zoolog Jan Andreska z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Zatímco u nás jeřábi vůbec nehnízdili, v Německu mělo v 80. letech svůj domov na 400 párů. Stejně jako u nás, i v Německu ale jejich počet výrazně vzrostl. „Dnes v Německu hnízdí neuvěřitelných 9000 párů jeřábů popelavých,“ dodal Andreska.

Čeští jeřábi a španělské zákony

Na přelomu 80. a 90. let se v Československu a východním Německu změnil politický režim. S návratem jeřábů popelavých do oblasti do pochopitelně nesouvisí. Přesto za jeřábím zázrakem politika vězí.

„V roce 1973 schválili Španělé zákon, kterým zakázali lov jeřábů popelavých, do té doby zcela běžný,“ předestřel nečekanou souvislost zoolog Andreska. Právě Španělskem vede migrační trasa zimujících jeřábů popelavých, kteří hnízdí v Německu a okolí. Díky zákazu jejich lovu se jeřábi začali ze zimovišť častěji vracet a jejich počet se postupně navyšoval.

Jeřáby - inspirace přírodou|foto: Fotobanka Pixabay

Hnízdiště se rozšiřovala směrem k jihu – ze severního Německa do Saska a pak přes Lužické hory až k nám. „První jeřábi se usadili u České Lípy, na Novozámeckém rybníku, u Máchova jezera a u Břehyňského rybníku, tam všude jsou velké rákosiny, které jeřábi potřebují k hnízdění,“ řekl Adreska.

Desítky tisíc jeřábů na jednom místě

V severním Německu se nacházejí shromaždiště jeřábů z celého regionu před jejich hromadným odletem za teplem. Dříve se jich tam slétalo zhruba 15 000, především ze Skandinávie. „Dnes je možné jich tam napočítat na 150 000! Je vidět, že ochrana po celé migrační trase přinesla obrovský výsledek,“ dodal Andreska.

Nepřeslechnutelný hlas

Jeřáb je krásný vysoký pták a zejména brzy po rozednění se u svých hnízdišť nedá přehlédnout. Hlavně se ale nedá přeslechnout. Jeho hlas je totiž velmi výrazný.

Čtěte také

„Ty hlasy jsou vlastně dva. Jiný je zvuk letícího hejna, to je takové krákání. A pak je teritoriální hlas podobný troubení. To je slyšet i na několik kilometrů, když troubí několik jeřábů zároveň, připomíná to plující parník,“ doplnil Andryska.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.