Meteor16. června  2018 v 08:04  

Větrné rekordy na Zemi

Tropická cyklona - Foto: Fotobanka Pixabay

Tropická cyklonaFoto: Fotobanka Pixabay

Pravidelně se sledují maximální i minimální naměřené teploty vzduchu. Existují seznamy a tabulky rekordů. Jak je to ale s větrnou statistikou? Na která místa není radno vydávat se s kloboukem?

Příspěvky Meteoru 16. 6. 2018
01:28 Největrnější místa na zemi
09:24 Co měřil Běhounek na severním pólu
25:43 První kyvadlové hodiny
30:30 Kolik váží vše živé?
40:53 Otáčivý pohyb na Zemi i ve vesmíru

Obecně nejvyšších rychlostí vítr dosahuje v nárazech, a to na dvou typech míst: na přechodech tropických cyklon a ve vysokých pohořích. Nejsilnější zaznamenaný vítr vál v tropické cykloně na australském ostrově Barrow Island 10. dubna 1996. Naměřili ho ve výšce pouhých 65 metrů nad mořem a jeho rychlost byla 113,2 m/s, tedy téměř 408 km/h! 

 

Největrnější místa na zemi. Co měřil Běhounek na severním pólu. První kyvadlové hodiny. Kolik váží vše živé? Otáčivý pohyb na Zemi i ve vesmíru.

Vložit na svůj web

Donedávno nejsilnější poryv větru z druhé kategorie byl naměřen v roce 1934 na americké stanici Mount Washington v nadmořské výšce 1856 metrů. Jeho hodnota činila 103,3 m/s, tedy téměř 372 km/h. Tento letitý větrný rekord byl překonán v dubnu 1996, když se k Austrálii přiřítil cyklón Olivia. 

Na větrné hůrce 

Řeč byla dosud o rekordních poryvech větru, to ale nic neříká o tom, kde je nejvíce dlouhodobě větrno. „Asi nejznámější větrnou oblastí je argentinská Ohňová země, úzký pruh pevniny mezi Pacifikem na západě a Atlantikem na východě, navíc v pásmu zesíleného západního proudění,“ říká meteorolog Martin Novák. 

Hodně větrná místa bychom našli i na atlantickém pobřeží na jih od Bretaně nebo v západní Skandinávii. „To jsou místa bez klidu, kde vítr neustále fouká a leckdy je hodně silný,“ dodává Novák. 

Sněžka a Milešovka 

Co se týče českých rekordně větrných míst, ta bychom hledali na horách a kopcích, poryvy nejčastěji dosahují rychlosti kolem 45 m/s. Například na Milešovce bylo naměřeno 46,4 m/s, to je asi 167 km/h. 

Čtěte také: Milešovka – hora, která „přitahuje“ bouřky a kde nejvíc fouká

Nejsilnější poryvy je pak třeba hledat na Sněžce, uvádí se 60 m/s, tedy asi 212 km/h. 

Čtěte také: Rekordní vítr a škody za miliardy. Před deseti lety se Českem prohnal orkán Kyrill

Kromě toho, že se rychlost větru obtížně měří, platí, že se velmi těžko předpovídá. „Příčinou komplikované předpovědi je terén, prosazují se místní podmínky, jinak je to v údolí, na svazích hor, v náhorní plošině... Předpověď vzniká na základě předpovědi tlakového pole, které určuje směr i rychlost proudění. Do toho je potřeba započítat tření. Je to velmi komplikované a platí, že nejlépe se vítr předpovídá pokud možno nad oceánem,“ uzavírá Martin Novák. 

Jasné ovšem je, že žádný meteorolog nám na Zemi nikdy nepředpoví podobně silný vítr, s jakým bychom se teoreticky mohli setkat třeba na Neptunu. Tam totiž může foukat vichr rychlostí naprosto nepředstavitelných 2000 km/h! 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 17. července  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Savci za dinosaurů žili nočním životem

    Vymře jednou lidstvo? Zatím nevíme. Jisté je, že po každé epizodě velkého vymírání živočichů se otevírá prostor pro nové druhy, které se daným podmínkám lépe přizpůsobí. Až vymření dinosaurů, vládců druhohor, tak pomohlo...

     
  • 14. července  2018 v 08:04     AudioVideo  rubrika: Meteor

    Verneův hrad v Karpatech: pohádky, nebo fyzika?

    Kdesi v zaostalé Transylvánii, zemi upírů a vyvrhelů, se nachází tajemný hrad s neznámým nájemcem. Zhmotňuje se v něm oživlý obraz krásné operní divy, bouří se vášnivá mužská srdce a dějí se podivuhodné věci. Do červené...

     
  • 10. července  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Proč máme velký mozek a v čem se liší od šimpanzů?

    Ve srovnání s jinými savci má náš mozek mnohem větší kapacitu. Zatímco třeba mozek prasete má objem 200 cm3, mozek člověka zhruba 1400 až 1500 cm3. Zřejmě ale nejde jen o velikost. V čem přesně se lidský mozek liší...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas