Vrčící tygr, prchající slon

28. září 2013

Indičtí sloni tiše odejdou, když zaslechnou vrčení tygra. Pokud ale vrčí levhart, ještě si před odchodem zatroubí. Zjistili to vědci, kteří zkoumali nový způsob ochrany polí před slony.

Čeští zemědělci si mnohdy stěžují na divočáky, kteří během nocí plení jejich pole. Jejich indické kolegy trápí vážnější problém: na jejich pole pořádají nájezdy stáda divokých slonů indických (Elephas maximus). Zemědělci se snaží slony odhánět bubny, raketami i elektrickými ploty, ale navzdory tomu dochází ke konfliktům, které si žádají oběti na straně lidí i ohrožených tlustokožců. Každoročně v nich zahyne asi 400 lidí a stovky slonů jsou otráveny či zabity jiným způsobem.

Chování slonů ve snaze zabránit dalším ztrátám se věnují výzkumníci z Kalifornské univerzity v Davisu. Jako vůbec první testovali možnost, jak do noční ochrany polí zapojit velké indické šelmy – tygry a levharty. Pokusné pole vybavili zařízením složeným z infračerveného paprsku a reproduktorů, které při vpádu slonů začaly přehrávat vrčení tygra či levharta.

Reakce slonů se různily – v případě, že naslouchali tygřím zvukům, se tiše a opatrně stáhli a odešli. Levhartí vrčení také vyvolalo ústup, ale ještě předtím sloni troubili a chovali se výhružně. Autoři experimentů z toho vyvozují, že sloni mají mnohem větší respekt před tygrem než výrazně menším levhartem. Levhartí vrčení je spíš mate, protože skutečný levhart by před stádem slonů ustoupil. Přesto se zdá, že inteligentní tlustokožci nechtějí riskovat střet ani s jednou z šelem – a to by zemědělcům mohlo přinést nový způsob ochrany polí.

Zdroj: University of California Davis

autor: Tvůrčí skupina popularizace vědy
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.