Z jakého sněhu se dobře staví sněhulák?

„Už ten padající sníh má různé podoby, může to být prašan, mokrý těžký sníh, ale také déšť se sněhem, sněhová zrna, krupky. Podoba sněhu je dána hlavně tím, jak je rozdělená teplota v celé vrstvě vzduchu, kterou sníh padá, od výšky, kde srážky vznikají, až k zemskému povrchu,“ uvedl v Meteoru Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem.

Z prašanu sněhuláka nepostavíš

„Prašan padá v situaci, kdy je vzduch v celém profilu pod bodem mrazu. Mezi jednotlivými krystalky ve sněhové pokrývce se skrývá hodně vzduchu, takový sníh má poměrně malou vodní hodnotu,“ řekl Novák. Právě kvůli tomu se z prašanu těžko dělají sněhové koule. „Letos v lednu napadl skoro na celém našem území prašan a slyšel jsem spoustu stížností, že z takového sněhu nejde postavit sněhuláka,“ dodal meteorolog.

Každý, kdo má děti, asi ví, že naopak z mokrého sněhu drží sněhulák velmi dobře. „Mokrý sníh vzniká, když srážky vypadávají z chladné vrstvy vzduchu, ale k zemi klesají vzduchem, který se postupně otepluje. Často dokonce bývá nad povrchem i teplota nad bodem mrazu,“ vysvětlil Novák.

Sníh jen tak neleží, pořád pracuje

Poté, co sníh spadne k zemi a utvoří souvislou pokrývku, se taky děje spousta změn. „V první řadě dochází k sesedání sněhu. Sesedá se vlastní tíhou, a proto se i při záporných teplotách sněhová přikrývka snižuje,“ zmínil Novák a dodal: „Třeba během 7 nebo 10 dnů se dokáže pokrývka snížit z 80 na 50 cm, aniž by přitom teploty vystoupily nad nulu, celá ta změna je způsobena sesedáním sněhové pokrývky“.

To je vcelku výrazné snížení. Zajímavé je, že se sice snižuje vrstva sněhu, ale voda z něj nemizí. Sníh se jakoby zhustí, už není tak nadýchaný.

Špinavý sníh taje rychleji

V centru měst většinou sníh dlouho bílý nevydrží, zašpiní se. „Takový znečištěný sníh mění svoje albedo, to znamená schopnost odrážet sluneční paprsky. Pokud máme čerstvý sníh, tak více než 90 procent paprsků je odráženo, pokud už ale bude znečištěný, tak se jich odrazí mnohem méně,“ přiblížil Novák.

Ve městě sníh dlouho nevydrží. Na vině není jen teplo, ale i špína|foto:Fotobanka Pixabay

Tím, že se odrazí méně paprsků, se povrch stále více zahřívá a dochází k rychlejšímu tání. V městech tedy netaje sníh jen proto, že je tam tepleji než v okolní krajině, ale také kvůli znečištění.

Před táním sníh ochrání krusta z ledu

Při střídání teplot nastávají další změny. Například pokud v noci mrzne, vznikne na sněhovém povrchu ledová krusta. „Ta zpomaluje tání, sníh jakoby izoluje,“ vysvětlil Novák.

Jak dlouho sníh vydrží, záleží i na teplotě půdy. „Pokud před prvním sněžením budou holomrazy a země promrzne, sníh bude na povrchu ležet a nebude se nic dít. Pokud ale napadne první sníh při teplotách nad nulou, tak bude pomalu tát, protože se od zemského povrchu zahřeje,“ dodal Novák.

Sníh v zimě vždy potěší hlavně lyžaře a děti|foto:Fotobanka Pixabay

Výbava k měření sněhu

Pro odhady množství vody ve sněhu se využívají různé metody. Jednu z nich nabízejí automatické stanice s tzv. sněhovými polštáři. „Měří se zatížení plochy polštáře celou ležící vrstvou sněhu, podle toho se určí, kolik je tam vody,“ řekl Novák.

Druhá metoda spočívá v manuálním zaměření vodní hodnoty ve vybraných profilech, a to pravidelně v síti meteorologických stanic, nebo nárazově před očekávanými oblevami.

Jak si představit nárazové terénní měření? „Několik meteorologů nebo hydrologů vyrazí na běžky s velkým odběrným válcem, do kterého musí odebrat vzorek celé sněhové vrstvy. Což rozhodně není jednoduché, když si uvědomíme, že na zemi leží třeba metr a půl sněhu. Zjišťuje se, jak se mění sněhové vrstvy v celé pokrývce, různě se váží a počítá se, kolik vody tam je,“ vysvětlil Martin Novák.

Proč tající sníh může působit povodně

Vodní hodnota sněhu určuje, kolik litrů vody je ve vrstvě o určité tloušťce. „Pokud nám bude ležet 10 cm prašanu, tak ta vodní hodnota může představovat zhruba 10 litrů vody na každý metr čtvereční, zatímco v 10 cm mokrého sněhu může být až 60 litrů vody na každý metr čtvereční,“ řekl Novák.

To už je pořádné množství vody. Není pak divu, že tající sníh může způsobit povodně. Také kvůli jejich předpovídání je důležité, aby meteorologové pravidelně sledovali a studovali stav sněhové pokrývky a množství vody v ní.