Žádná devátá planeta objevena nebyla

Není to tak dávno, co jsme se ve škole učili o devíti planetách Sluneční soustavy. Při jejich vypočítávání mnohým z nás za Neptunem dodnes naskakuje slovo „Pluto“. Přitom o jeho odstranění ze seznamu planet se rozhodlo už před 10 lety v Praze na konferenci Mezinárodní astronomické unie. Zjistilo se totiž, že Pluto v prostoru za drahou Neptunu zdaleka není samo, některé objekty v jeho sousedství jsou dokonce větší než samo Pluto.

Jedním z astronomů, kteří tehdy přispěli k vyřazení Pluta ze seznamu planet, byl Michael Brown. Shodou okolností autor aktuální studie o „objevu nové deváté planety“, která tak rozvířila mediální prostor. „Byl to právě on, kdo přispěl k popravě Pluta tím, že objevil planetku, která se nachází v podobné vzdálenosti, a která je patrně hmotnější než Pluto. Později dostala jméno Eris,“ uvedl v Meteoru astrofyzik Jiří Grygar.

Za Neptunem je spousta těles

„Dnes už určitě víme, že za Neptunem se nachází přibližně 2000 těles, větších i menších. Ta tělesa vyplňují obrovský prostor. Když si vezmeme vzdálenost Slunce od Země jako jednotku – zhruba 150 milionů km, tak ta tělesa se většinou nacházejí mezi 40tinásobkem a 150tinásobkem vzdálenosti Země – Slunce,“ přiblížil Grygar a dodal: „Žádné učebnice by se nepřepisovaly, i kdyby byla devátá planeta objevena, protože už to víme, že to tam takhle vypadá.“

Planeta zrozená z čísel

„Devátou“ planetu nikdo neviděl, nevyfotografoval ani nezměřil. Její hypotetická existence je postavena na výpočtech a počítačových simulacích astronomů Michaela Browna a Konstantina Batygina z Kalifornského technologického institutu.

Práce astronomů Michaela Browna a Konstantina Batygina vyvolala obrovský zájem médií|foto: NASA

Astronomové vycházeli z faktu, že dráhy 6 planetek za Neptunem (z těch 2000 známých) jsou trochu deformované. Tedy že jejich dráha neodpovídá elipse vypočítané z Keplerových zákonů. Něco pravidelný pohyb planetek působením gravitace mírně ruší. A když se vypočítá co, jak velké těleso a kde by mělo být, aby vyvolalo právě takové poruchy dráhy, jaké jsou pozorovány, vyjde ta „devátá“ planeta.

Větší než Země, ale nikdo ji neviděl

Na základě simulací astronomové odhadli, že planeta by mohla být až 10krát hmotnější než Země, s poloměrem 3krát větším. Měla by obíhat kolem Slunce po velice protáhlé dráze, elipse, na které by se přibližovala ke Slunci do oblasti 200násobku vzdálenosti Země od Slunce. V odsluní by se vzdalovala až 1200krát dál než Země.

„Ta data jsou velice nejistá, tudíž žádná planeta objevena nebyla,“ míní Jiří Grygar. Na rozdíl od podobné situace v roce 1846, kdy byla pomocí výpočtů určena poloha planety později nazvané Neptun. Také na ni se přišlo díky tomu, že sousední Uran se pohyboval po dráze neodpovídající Keplerovým zákonům. „Francouzský astronom Urbain Le Verrier tehdy přesně spočítal, kde ta planeta bude, poslal německým kolegům souřadnice a ti ji dalekohledem za 50 minut skutečně objevili,“ řekl Grygar.

V aktuálním případě „deváté“ planety se však ví jen o tom, že by se mohla nacházet někde na elipse vzdálené 1200 astronomických jednotek od Slunce. „V tom případě nemáme šanci ji najít v nejbližších 10 nebo 15 letech,“ zdůraznil Jiří Grygar.

Planetu nenašla ani družice WISE

Proti existenci velké planety za Neptunem svědčí podle Jiřího Grygara také to, že ji nikdy neobjevila infračervená družice WISE. Tato družice sleduje tepelné záření těles, a protože planety jsou vždy o něco teplejší než okolní meziplanetární prostor, pokud by v té oblasti nějaká neznámá velká planeta byla, zřejmě by ji družice objevila. „Jestliže ji neviděla, tak je podezřelé, že by zrovna v tomto případě selhala,“ soudí astrofyzik.

Případnou planetu není z čeho uplácat

Sluneční soustava má osm planet - nebo devět?|foto: NASA

Ze studia planetárních soustav jiných hvězd víme, jak vypadají zárodečné disky, z nichž se kolem mateřské hvězdy vytvářejí nové planety. „Čím jsou ty disky dále od mateřské hvězdy, tím menší mají hustotu materiálu. V té vzdálenosti, kde by měla být tato hypotetická devátá planeta, tak tam je hustota materiálu tak malá, že se z toho planeta nedá uplácat,“ řekl Grygar.

Hypotéza na hypotézu

Astronomové Brown s Batyginem, kteří práci publikovali, jsou si toho vědomi. Tvrdí ale, že tam byla planeta vyhozena z vnitřních částí Sluneční soustavy. „A to už je další hypotéza na hypotézu, takže si myslím, že z toho nebude možná vůbec nic. Nakonec se ukáže, že ty anomálie, které oni uvádějí jako hlavní argument, se podaří vysvětlit jiným, méně krkolomným způsobem,“ soudí Grygar.

Přesto lze podle Jiřího Grygara považovat zmíněnou studii za seriózní. „Není to nesmysl. Jen to ukazuje, jak klikatá je cesta vědeckého výzkumu zejména v astronomii, kde nemáme všechna data a kde musíme využívat i intuici. Ale můj pocit je, jak říká Jára Cimrman, že tudy cesta nevede,“ uzavřel astrofyzik Jiří Grygar.