Zázračné žabí sliny

Jazyk kvákajících obojživelníků je zvláštní tkáň, jedna z nejměkčích v celé živočišné říši. Přírodovědce zaujala už v 19. století, ale až díky dnešním metodám se o ní dozvídáme mnohem víc. Například snímáním pohybu jazyka žáby speciální kamerou umožňující pořizovat tisíce snímků za sekundu.

„Je s podivem, že žába kořist chytí. Jazyk má zrychlení 5 g, a to je, jako když vám boxer dá do nosu. Určitě mu na boxerské rukavici nezůstanete přilepení, ale odmrští vás to někam daleko, jenže mouchu úder žabím jazykem neodmrští,“ uvedl v Meteoru biolog profesor Jaroslav Petr.

Kořist obklopená airbagem

Lovený hmyz žábě neupadne právě díky jejímu měkoučkému jazyku. Tkáň se přizpůsobí tvaru kořisti podobně, jako když airbag při autonehodě obklopí pasažéry ze stran a utlumí náraz.

Svou roli hrají také velmi lepkavé sliny. „Hustá slina se promění v řídkou kapalinu ve chvíli, kdy jazyk narazí na kořist. Sliny kořist obtečou jako voda a když tlak povolí, sliny zhoustnou podobně jako med a kořist se přilepí,“ vysvětlil Jaroslav Petr.

Udržet na jazyku metrákový náklad

Přilnavá síla je obrovská, žába je schopná udržet na jazyku 1 a půl násobek vlastní hmotnosti! To je stejné, jakoby drobná dospělá žena unesla na jazyku 90 kilogramů!

Je to k nevíře, ale žába v tomto oboru není rekordmankou. Svou přilnavou silou ji trumfne gekon, který se dokáže přisát polštářky na prstech silou 6krát silnější, než je jazyk žáby!

Žába polyká očima

Zbývá ještě vysvětlit, jak dokáže žába kořist spolknout, když se jí přilepí na jazyk. Odpověď zní – žába si pomáhá očima! „Zatlačí oči dovnitř hlavy, tlačí na měkké patro a na tu kořist, přitlačí kořist k jazyku. A slina, která byla hustá jako med, opět ztekutí jako voda. V té chvíli jazyk kořist pustí, ta se může posunout dál a žába ji může polknout,“ uzavřel Jaroslav Petr.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.