Zbytky léků v pitné vodě. Máme se jich bát?
Takové množství léků jako dnes, lidé nikdy neužívali. Zbytky léků přitom odcházejí přes zažívací trakt člověka do kanalizace a čistíren odpadních vod. Ne všechna léčiva je ale možné současnou čistírenskou technologií zlikvidovat.
Příspěvky Meteoru 19. 11. 2016
01:08 Proč není rakovina nakažlivá?
09:51 Je mayská Pakalova hrobka astronomicky orientována?
19:52 Příběh Země – jak se život přesunul z moře na souš?
21:57 Budeme stavět nezničitelné mosty?
24:50 Žili dinosauři ve smečkách?
33:04 Jsou zbytky léků v pitné vodě nebezpečné?
„U celé řady léčiv fungují čistírny odpadních vod dokonale, zcela je eliminují, ale řada léčiv prochází čistírenskými procesy prakticky beze změny,“ uvedl v Meteoru hydrogeolog docent Zbyněk Hrkal z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.
Na antipsychotika jsou čističky krátké
Téměř úplně beze stopy mizí po vyčištění vody například kofein, paracetamol známý z Paralenu nebo ibuprofen obsažený v lécích jako je Nurofen nebo Ibalgin.
Naopak současným čistírenským procesům odolává látka karbamazepin, která se využívá k léčbě některých psychických onemocnění.
„Dlouhodobě jsme sledovali jakost vody pod čistírnou odpadních vod nedaleko jedné psychiatrické léčebny a skutečně jsme tam zaznamenali řádově vyšší koncentrace léčiv, které odcházejí do životního prostředí,“ dodal Zbyněk Hrkal.
Neviditelná část zrníčka rýže
Je ovšem nutné dodat, že koncentrace, v jakých se zbytky léčiv ve vodě objevují, jsou naprosto mizivé. Uvádí se v nanogramech.
„Představte si kilový balík rýže, z něj vyberte jedno gramové zrnko a od něj oddělte jednu tisícinu. Dostanete se tak k miligramu, z něj byste ještě teoreticky oddělili další tisícinu – to bude mikrogram. A nanogram, to je jedna tisícina mikrogramu. Čili je to množství opravdu extrémně malé,“ popsal hydrogeolog.
Čím dál citlivější laboratoře
Jedná se o tak malé koncentrace zbytků léčiv ve vodě, že se ještě donedávna jejich přítomnost ani nedala prokázat. Mění se to až v posledních letech.
„Loni, v roce 2015, byly české laboratoře schopny analyzovat zhruba 36 léčiv, v roce 2016 už to bylo 42 léčiv. Kromě toho se laboratořím daří odhalovat i tzv. metabolity, což jsou látky vzniklé rozštěpením primárních léčiv,“ řekl Zbyněk Hrkal.
Metabolity mohou být ještě nebezpečnější než původní léky, ze kterých vznikly. „Dnes jsme schopni analyzovat asi 6 metabolitů, ale jsou jich desítky až stovky,“ zdůraznil vědec.
Voda v běžném množství je neškodná
Aby měly zbytky léčiv ve vodě na lidský organismus nějaký vliv, musel by člověk vypít takové vody asi 100 litrů denně, to by teprve do sebe dostal množství léčiva odpovídající jedné pilulce.
Pro dlouhodobý vliv by musel tyto hektolitry pít souvisle několik týdnů, a to samozřejmě nikdo nedokáže. Přesné studie zdravotního stavu lidí, kteří mají studny poblíž léčeben a nemocnic, nicméně neexistují.
„Přikláním se k tomu, aby se tato problematika nadále sledovala, aby se investovalo do výzkumu i lékařského sledování,“ uzavřel Zbyněk Hrkal.
Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
