Žili na Zemi hobiti?
Před 10 lety byl objeven hobit: pozůstatky pračlověka homo floresiensis. V Meteoru nám ho představil biolog prof. Jaroslav Petr.
Na ostrově Flores v Indonésii archeologové zkoumali, jak lidé osídlili Austrálii. Snažili se najít předchůdce původních obyvatel Austrálie staré 50, 60 tisíc let. Místo toho našli lebku a kosti člověka mnohem mladšího, starého pouhých 18 000 let. O to ale podivnějšího.
Jak vypadá hobit
Ten člověk vypadal hodně zvláštně. Byl maličký. Měřil něco kolem 1 metru a měl neuvěřitelně malou hlavu. Jeho mozkovna byla velká asi jako mozkovna šimpanze.
Najednou tu byl současník Hommo sapiens, o kterém se vůbec nevědělo. Jeho kostra vykazovala znaky velice pokročilého stadia vývoje a zároveň znaky hodně primitivní. Dlouho se váhalo s tím dát mu vůbec název Hommo, tedy člověk.
Je to vůbec nový druh člověka?
Řada vědců tvrdila, že jde o druh Hommo sapiens postižený nějakou degenerativní chorobou. Rozpoutal se podobný spor jako v případě nálezu člověka Neandrtálského.
Ten spor dodnes neskončil. Stále jsou zastánci mikrocefalie, dědičné choroby, jejímž typickým projevem je velmi malá mozkovna. Jenomže podle jiných má člověk floréský tak odlišné proporce lebky, že o mikrocefalii určitě nejde. Další tvrdí, že jde o člověka s Downovým syndromem.
Stopy vedou i do Gruzie
Pokud jde o nový druh, musel se také z něčeho vyvinout. Před dvěma miliony let žili v Gruzii také maličcí lidé. Ti byli také maličcí. Bohužel klíčová analýza DNA není možná, protože kosti homo floresiensis byly nalezeny ve vlhké a teplé jeskyni a dědičná informace je příliš poškozena.
Poslechněte si záznam pořadu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
