Meteor30. června  2018 v 08:04  

Žralokům se neschováte, vnímají i tlukot srdce

Žraloci, obávaní predátoři moří a oceánů - Foto: Fotobanka Pixabay

Žraloci, obávaní predátoři moří a oceánůFoto: Fotobanka Pixabay

Jsou jedním z nejúspěšnějších živočišných druhů, vodní plochy planety Země už obývají minimálně 420 milionů let. Žraloci jsou výjimečně dobře uzpůsobeni životu pod vodou a disponují zbraněmi, díky kterým jsou obávanými predátory moří a oceánů.

Příspěvky Meteoru 30. 6. 2018
01:22 Výbuch tunguzského meteoru
06:19 Žraločí detektor elektrického pole
13:34 První pražské slůně
20:56 Sonda GAIA mění astronomii
33:34 Tvořivost v lidském mozku
41:09 Lepidlo, které funguje všude ve vesmíru

Žraločí čelisti jsou ovládány nepředstavitelně výkonnými svaly a osázeny několika řadami ostrých zubů. Když se jim jedna řada opotřebuje, zuby se ohnou dopředu a vypadnou, počet řad není konečný, zuby dorůstají. 

 

Výbuch tunguzského meteoru. Žraločí detektor elektrického pole. První pražské slůně. Sonda GAIA mění astronomii. Tvořivost v lidském mozku. Lepidlo, které funguje všude ve vesmíru.

Vložit na svůj web

K lovu jsou uzpůsobeni několika zbystřenými smysly. Vedle zraku, sluchu a čichu jde především o šestý elektrický smysl, díky němuž žralok vycítí pohyb kořisti ve vodě. 

Elektrický lov 

„Když se podíváte na pěknou fotku tlamy žraloka, uvidíte na spodní straně čenichu takové tečky. Jedná se o ústí tzv. Lorenziniho žláz, vyplněných zvláštním gelem. Na jejich konci jsou kulovité buňky, které reagují na změnu elektrického pole,“ uvádí v Meteoru biolog Jaroslav Petr. Žlázy se nazývají podle italského lékaře a námořního badatele ze 17. století Stefana Lorenziniho.  

Podobný elektrický smysl mají také rejnoci, funguje u nich ale trochu jinak. Biolog Jaroslav Petr vysvětluje rozdíly mezi smyslem rejnoků a žraloků pomocí metafory s venkovskou svatbou. 

Slyšet i šeptání vzdálené tetičky 

„Představte si, že hraje muzika, zpívá se, je hluk a vedle si tetičky špitají. My bychom je vnímali sluchem, a to asi jen tu hudbu a zpěv. Pokud bychom byli rejnoky, vnímali bychom i pohyb, jak někdo tančí polku a jiný mrká okem, přičemž mrkání by bylo jako to šeptání, takže málo vnímatelné. Ale žralok, ten by vnímal úplně stejně silně bujarý tanec jako mrkání oka,“ popisuje Jaroslav Petr. 

Rejnoci využívají elektrický smysl k hledání kořisti i k detekci partnerů a ke komunikaci mezi sebou. Žralok vnímá jenom kořist. „Když plave chaosem oceánu, tak vnímá stejně silně šum pozadí jako nepatrný pohyb ryby. Nestane se mu, že by rybu minul,“ doplňuje biolog. 

Schovat se žralokovi je tak téměř nemožné. Dokud nám bije srdce, vytváříme kolem sebe elektrické pole, které žralok nepřeslechne, to si můžeme být jisti. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 17. července  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Savci za dinosaurů žili nočním životem

    Vymře jednou lidstvo? Zatím nevíme. Jisté je, že po každé epizodě velkého vymírání živočichů se otevírá prostor pro nové druhy, které se daným podmínkám lépe přizpůsobí. Až vymření dinosaurů, vládců druhohor, tak pomohlo...

     
  • 14. července  2018 v 08:04     AudioVideo  rubrika: Meteor

    Verneův hrad v Karpatech: pohádky, nebo fyzika?

    Kdesi v zaostalé Transylvánii, zemi upírů a vyvrhelů, se nachází tajemný hrad s neznámým nájemcem. Zhmotňuje se v něm oživlý obraz krásné operní divy, bouří se vášnivá mužská srdce a dějí se podivuhodné věci. Do červené...

     
  • 10. července  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Proč máme velký mozek a v čem se liší od šimpanzů?

    Ve srovnání s jinými savci má náš mozek mnohem větší kapacitu. Zatímco třeba mozek prasete má objem 200 cm3, mozek člověka zhruba 1400 až 1500 cm3. Zřejmě ale nejde jen o velikost. V čem přesně se lidský mozek liší...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas