Česko má nového dinosaura

Rekonstrukce nohy dinosaura, který zanechal druhou českou stopu (výřez) - Foto: Petr Modlitba,  ilustrace

Rekonstrukce nohy dinosaura, který zanechal druhou českou stopu (výřez)Foto: Petr Modlitba, ilustrace

Na našem území jsme zatím měli tři nepochybné památky na dinosaury: stehenní kost nalezenou u Kutné Hory roku 2003, prstní kůstky objevené o tři roky později tamtéž a jednu tříprstou stopu dravého dinosaura z usazenin v pískovcovém kameni z lomu U devíti křížů poblíž Červeného Kostelce. Nejnovější objev, který se podařil vědcům Geologického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, rozšiřuje bohatost dinosauřího života na našem území o další druh suchozemského dinosaura, který jsme dosud neměli popsán.

První dinosauří stopa byla objevena v 90. létech 20. století. Vědecky ji v roce 1998 popsal geolog Jaroslav Zajíc z Geologického ústavu Akademie věd. Jeho kolegu ze stejné instituce – Radka Mikuláše – objev zaujal. Sám profesí ichnolog, tedy specialista na stopy a činnost vyhynulých organismů, začal na vlastní pěst s cílevědomým „stopováním“. „Bylo zřejmé, že kde je jedna stopa, mohou být další,“ uvádí dnes k objevu Radek Mikuláš. „Proto jsem si vytipoval veřejná místa vydlážděná pískovcovými deskami lomu U devíti křížů a systematicky jsem je ve svém volnu prohledával. Po čase mne tato činnost zavedla až do Botanické zahrady v Praze Troji a u Vinice Sv. Kláry, na okraji jednoho z chodníků, jsem spatřil útvar, který mi stopu velmi silně připomínal.“ 

Průběh výzkumu stopy a místa nálezu

Stopa zmizela 

V tu chvíli ještě Radek Mikuláš neměl jistotu a se svým nálezem se svěřil autorovi článku, dramaturgovi vědecko-populárního magazínu Meteor. Společně se pak na místo vydali, jenomže stopa „zmizela“ pod kamennými truhlíky s květinami. Našli jen méně dokonalý otisk, který byl podle nálezce mnohem méně prokreslený než stopa, za kterou se sem vydali. Fotografie, které Radek Mikuláš v den nálezu pořídil, však naznačovala, že v průzkumu je třeba pokračovat. Proto ještě téhož večera zazvonil telefon v rukou ředitele Botanické zahrady hl. m. Prahy Oldřicha Vacka. 

Tajemný telefonát 

„Byl to takový tajemný telefonát,“ vybavuje si Oldřich Vacek, jak se dozvěděl o možnosti, že by na území Botanické zahrady v Troji mohla být stopa dinosaura. „V Botanické zahradě se snažíme vedle krásných a zajímavých rostlin představovat také geologickou minulost Země, že se ale na samém vrcholu naší vinice podobný artefakt skrývá, o tom jsme neměli ani tušení,“ říká Oldřich Vacek. Okamžitě nabídl veškerou podporu případným výzkumům, které by pravost nálezu potvrdily nebo vyvrátily. 

Potvrzení objevu 

Počátkem října 2010 se tedy v Botanické zahradě sešli objevitel Radek Mikuláš, Marek Janáč a dva odborníci z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze: Martin Mazuch a Martin Košťák. S povolením od vedení botanické zahrady začali odsouvat kamenné truhlíky s květinami a hledat pod nimi to, co v době nálezu bylo volně vystaveno. Stopu nakonec našli pod nejtěžší kamennou nádobou. Po krátkém ohledání oba paleontologové nade vší pochybnost potvrdili, že skutečně jde o dinosauří stopu a doporučili její další výzkum. 

Vlastimil Sloup vyřezává stopu z chodníku - Foto: Marek Janáč

Vlastimil Sloup vyřezává stopu z chodníkuFoto: Marek Janáč

Další překvapení 

V listopadu 2010 byla stopa z chodníku v Botanické zahradě odborně vyzvednuta pracovníky firmy Geosvět a přenesena do laboratoří k očištění a zakonzervování. Následný lednový průzkum stopy odhalil další zajímavost. Otisk s největší pravděpodobností zanechal jiný druhu dinosaura než původce stopy objevené v 90. letech. „Tento fakt znamená, že se bohatost života na našem území v období před 210 miliony lety, do něhož datujeme vznik otisků, rozrostla o nový dinosauří druh,“ komentuje objev ředitel Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze Martin Košťák a jeho kolega Martin Mazuch dodává: „Ačkoliv se podle stopy dá vzhled a životní strategie živočicha, který ji zanechal, určit jen přibližně, předpokládáme, že šlo o tvora velikosti většího krocana, který měl v pánevní oblasti výšku 90 cm až 1 m. Od špičky tlamy až po konec ocasu mohl měřit asi 2,5 m.“ 

Prostředí 

Před 210 miliony let se na dnešním území ČR rozkládala nehostinná písečná poušť. Deště tu byly výjimečné a když už se přihnaly mraky, přívaly naplnily prohlubně vodou. Vláha nakrátko umožnila vyrůst rostlinám, jež k hodům přilákaly býložravé živočichy. Sezónně vlhké prostředí současně způsobilo, že se stopy tohoto prehistorického života zachovaly dodnes. 

Autor:  Marek Janáč
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 22. dubna  2011     Video  rubrika: Stopování dinosaura

    Dinosauři a jejich současníci dnes

    210 milionů let je hodně času na změnu. Co všechno se proměnilo? Superkontinent Pangea se rozpadl a místo, kde je dnes Česká republika, odcestovalo ze šířek jižní Libye o téměř 3 000 kilometrů severněji.

     
  • 18. dubna  2011       rubrika: Stopování dinosaura

    Dinosauří sobota s Meteorem (23. dubna)

    Populárně-vědecký magazín Českého rozhlasu Meteor společně s Botanickou zahradou v Praze zvou všechny milovníky objevování skrytých stop vyhynulého života na Bílou sobotu (23. dubna) od 10.00 do 18.00 do venkovní expozice...

     
  • 16. dubna  2011       rubrika: Stopování dinosaura

    Kde najdete českou poušť?

    Přesnou kopii prostředí, jaké existovalo před 210 miliony let na místě východočeského lomu U Devíti křížů, nalézt nejde. Dnešní globální klima je značně odlišné a každý kus zemského povrchu má nějaké unikátní rysy.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace