Dinosauři a jejich současníci dnes
210 milionů let je hodně času na změnu. Co všechno se proměnilo? Superkontinent Pangea se rozpadl a místo, kde je dnes Česká republika, odcestovalo ze šířek jižní Libye o téměř 3 000 kilometrů severněji.
Z písku, po němž v tehdejší poušti, rozkládající se na území dnešních východních Čech, pobíhal dinosaurus, se stal kámen a dinosauři už vyhynuli... kdepak! Dinosauři jsou tu s námi a pozorují nás, savce podobně, jako jsme my zřejmě pokukovali po jejich mohutných tělech v době největšího rozkvětu jejich vlády. Podívejme se tedy na to, co všechno se do současnosti změnilo?
| Dinosauři | |
Před 210 miliony let Nedávno - během středního triasu - se objevili. Jedná se o omezené množství rodů, mezi kterými bychom nenašli ty největší obry, např. sauropody. Jsou spíše menšího vzrůstu a vzhledem připomínají dnešní ptáky – běžce (ale bez peří) nebo klokany. Jejich největší sláva na ně čeká v následujícím útvaru – v juře – a také ve spodní křídě. | Dnes Technicky vzato dinosauři nevymřeli. Potomky jedné skupiny dravých teropodních dinosaurů jsou totiž – ptáci. Do té doby, než byla tato teorie obecněji přijata (což je asi 15 let), byli práci pokládáni za pouhé „bratrance“ dinosaurů, odvozené od jiných, už dávno vymřelých triasových plazů. |
| Savci | |
Před 210 miliony let Objevili se první, drobní savci, jejichž zástupce známe zpravidla jen z nevalně zachovalých kosterních pozůstatků. Současně s nimi z předchozího permského útvaru přežili i tzv. savcovití plazi, jejich přímí předchůdci, jejichž fosilní záznam je mnohem bohatší. | Dnes Sláva savců je – co se týká rozměrů a rozmanitosti forem - možná již za námi, ale každopádně patří k tomu nejvýznamnějšímu z dnešní bioty. Když už pro nic jiného, tedy proto, že k nim patříme i my lidé. |
| Hlavonožci | |
Před 210 miliony let Velmi se rozšířili hlavonožci se zavinutými schránkami rozdělenými složitými přepážkami, amonii. Bylo jich doslova „plné moře“ a mnozí byli rychlí a nebezpeční predátoři. Jiní byli zase – ale to spíše později, v juře a v křídě – častou potravou ichtyosaurů a pleziosaurů. Každopádně tato skupina vymřela spolu s dinosaury při hromadném vymírání na konci druhohor. | Dnes Dnešními nejvýznamnějšími představiteli hlavonožců jsou chobotnice, sépie a kalmaři. To sou však velmi „vzdálení bratranci“ amonitů. Blízkými „bratranci“ jsou naproti tomu starobylí loděnkovití hlavonožci. V prvohorách se z jejich schránek, většinou kuželovitých a přímých, vytvořily celé skalní masivy. V druhohorách poněkud ztratili na významu, ale kupodivu se s nimi setkáváme i v dnešních oceánech. |
| Suchozemští korýši | |
Před 210 miliony let Stejnonožci, příbuzní našich dnešních stánek, byli zřejmě prvními živočichy, kteří záměrně vystoupili na souši. Stalo se tak už ve starších prvohorách. A tak je pravděpodobné, že pod vlhkými kameny jsme se s nimi mohli setkat jak v triasu, tak i dnes. | |
Dnes Běžný obrázek ze sklepa či staré budovy – stínka | |
| Žáby | |
Před 210 miliony let Objevily se první pražáby (Protanura). | Dnes Žáby představují největší skupinu obojživelníků a vyskytují se téměř všude od mírného po tropické pásmo. S výjimkou vysloveně suchých oblastí. Pro mnoho badatelů je s podivem, jak mohly žáby např. přežít předpokládanou srážku Země s kometou či asteroidem na konci křídy, když jsou tolika různými způsoby zranitelné a citlivé… |
| Nahosemenné rostliny | |
Před 210 miliony let Na vlhčích místech rozpadajícího se superkontinentu rostly lesy, v nichž největší podíl měly nahosemenné rostliny, a to v míře obdobné cykasy, jinany a jehličnany. | Dnes Všechny jmenované skupiny nahosemenných stále existují – ale zatímco jehličnany pokrývají největší světový biom – severskou tajgu – a setkat se s nimi lze i jinde, cykasy a jinany už jsou raritami, takřka živými zkamenělinami. |
| Vesmír | |
Před 210 miliony let Pokud se dinosauři zajímali o hvězdy na obloze, zcela určitě se řídili podle jiných souhvězdí, než jaká známe dnes. Dopočítat se do tak vzdálené minulosti pro celou oblohu je nesmírně složité, proto jsme zvolili jedno z nejznámějších souhvězdí severní noční oblohy – Velký vůz. Před 250 miliony let vypadal docela jinak. | |
Dnes Dnešní pohled na noční oblohu možná vnímáme jako neměnný, ale z krátké animace, obsahující „jen“ pohled na poslední milion let před současností a výhled na stejně dlouhé období do budoucnosti ukazuje, v jak pomíjivém světě žijeme. | |
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
