1939
Pavel Kosatík
Druhá z autorských imaginací inspirovaných českými dějinami.
Vpadáme doprostřed hádky dvou starších mužů, Čecha a Němce.
Němec: (rozhořčeně) Aber das ist unmöglich! Nemůžete přece jenom tak přepadnout naše hranice!
Čech: Můžu.
Němec: Pusťte, to bolí!
Čech: (nekompromisně) Varovali jsme vás! Ty vaše věčné provokace musí skončit. Trvá to léta, a nám došla trpělivost.
Němec: Budeme střílet!
Čech: My taky. A vy víte, že to umíme.
Němec: (nemá daleko k slzám) Je to nespravedlivé!
Čech: (mluví jako kniha) V šest hodin ráno překročí naši vojáci vaše hranice. Kdokoli se jim postaví na odpor, bude zničen.
Němec: Ale to je za čtyři hodiny!
Čech: (lhostejně) Podívejte se z okna na to vaše krásné hlavní město… Bylo by mí líto, kdyby mělo shořet v plamenech.
Němec: Vy byste vážně srovnal Berlín se zemí?
Čech: To si pište.
Němec: Jste ďábel.
Čech: (pevně) Řekl jsem, pište. „Vkládám osud svého národa s plnou důvěrou do… rukou prezidenta republiky československé…“
Podepsaný papír změnil majitele.
Čech: Je vám něco?
Němec: Je mi špatně.
Čech: Doktore Morelle, dejte panu říšskému kancléři uklidňující injekci.
Poslední slova byla jakoby rozmlžená, stejně jako první slova, která následují. Byl to sen, který však skončil.
Muž: Pane prezidente, pane prezidente!
Dívka: Usnul! V takové zimě. Patnáctého března, a oni mu ve vlaku nezatopí!
Muž: Pane prezidente, už jsme v Berlíně! Je jedna hodina v noci. Vůz od pana říšského kancléře už čeká!
Čech (= Emil Hácha): (ztrápeně) Já vím. Adolf Hitler čeká v hotelu Adlon.
Osoby a obsazení:
Čech – Emil Hácha: Petr Pelzer
Němec: Radek Holub
Muž: David Novotný
Dívka: Lucie Štěpánková
Autor: Pavel Kosatík
Režie: Aleš Vrzák
Dramaturgie: Zuzana Vojtíšková
Zvukový mistr: Tomáš Mikyška
Zvuková spolupráce: Filip Skuhrovec
Produkce: Radka Tučková
