Červený a hnědý

Mikrohra o tom, že vepřový koleno nenosí vždycky štěstí.

(uprostřed hovoru v noci venku, herci mohou víc rozehrát bezdomovce)

Sněhurka: Náhodou, vo mě byl na ubytovně dycky zájem. Tak si važ toho, že jsem si vybrala tebe… (posměšně) největšího vola z Pankráce.

Kohák: Hele, drž chvíli zobák, jo? (chechtá se) Ty seš taková stodvaceticentimetrová nádhera, viď... Proč se ti vlastně řiká Sněhurko a ne trpaslíku? Seš jak Šmudla.

Sněhurka: Ty vole, víš, co sem mohla mít chlapů, Koháku? Che…

Kohák: Klídek, Sněhule, jsme tady. (ztlumí hlas) Maj dobrejch padesát metrů, možná i víc. Akorát z nich pak musíme vořezat tu izolaci. Nó, za tohle si užijem.

Sněhurka: (také tlumeně) Minulou noc se mi zdálo vo uzenym koleně.

Kohák: A vo dvoulitrovce vína ti nezdálo? Podej mi kleště. Tak kterej mám uštípnout první? Červenej, nebo hnědej?

Sněhurka: Hnědej. Má skoro stejnou barvu jako to koleno. A vepřový, podle snáře, nosí štěstí.

Kohák: (cvaknutí, druhé cvaknutí, uvolněně) Ták a dem. Musíme to rychle smotat a vypadnout. (motá) Víš, že seš docela hezká?

Sněhurka: (usměje se) Vim. Houkání policejní sirény.

Strážník: Tomu říkám smůla, přátelé. Ty měděný kabely si laskavě odložte a nastupte si.

Kohák: Helé, my sme to jenom našli… támhle… v křoví. Jenom nás zajímalo, kam to vede.

Strážník: Představte si, že do garáží.

Sněhurka: A kam nás chcete vodvýst, pane strážníku?

Strážník: Tady kousek, na služebnu Městské policie. Tam je totiž i ta garáž a vy ste spustili alarm. No co koukáte?

Sněhurka: Ty seš takovej vůl, Koháku.

Kohák: Já? A kdo řek, že hnědá, ééé teda vepřový, nosí štěstí… no?

Osoby a obsazení:
Kohák: Petr Jeništa
Sněhurka: Klára Sedláčková-Oltová
Strážník: Luboš Veselý

Autor: Miroslav Vaic
Režie: Vít Vencl
Dramaturgie: Kateřina Rathouská
Zvukový mistr: Jitka Kundrumová
Zvuková spolupráce: Josef Plechatý
Produkce: Jana Knappová

>> Zpět na hlasování