Hřívou k oknu

Minutová hra u příležitosti Dne české státnosti.

(Ordinace. Otevření dveří.)

SESTRA: Tak, kdo je další?

PACIENT: Dobrý den.

SESTRA: Á, to jste vy! … jak jste nám tu minule poškrábal lino.

PACIENT: Dneska už mám návleky. (chůze v návlecích do další místnosti) Dobrý den, pane doktore.

LÉKAŘ: Dobrý den. Tak pojďte a rovnou se položte, podíváme se nejdřív na ten hrudník. (ulehnutí na vixlajvandové lůžko) Hřívou k oknu, prosím. (otáčení) Tak, výborně... (proklepávání hrudníku) Ten tlak cítíte pořád?

PACIENT: Tu horu na prsou, ano, ale hlavně tu vatru.

Natáčení minutové hry Hřívou k oknu|foto: Prokop Havel,Český rozhlas

LÉKAŘ: Takže i to pálení...

PACIENT: Taky se mi vrací ten kříž, pane doktore.

LÉKAŘ: A křížení navrch... Heleďte, radost mi neděláte žádnou... A co ti dva dravci... ty orlice, pořád vás ohrožují?

PACIENT: Obě, pane doktore, ta černá i ta kostkovaná.

LÉKAŘ: Tak co s vámi, chlape?... Otočte se mi ještě na břicho, podíváme se na ten dvoják... (otáčení na vixlajvandovém lůžku.) Hm... tak estetický handicap to je, ale vážně to chcete dát pryč?

PACIENT: Víte, co s tím zkusím...

LÉKAŘ: No jo, tak jo... Takže, sestři... Na tu horu, vatru a na ty orlice bude stačit nějakej benzodiazepin pětadvacítka a druhý ocas půjde holt na chirurgii. (k Pacientovi) A vy můžete vstát… (vstávání z vikslajvandu) Poslechněte, nezapomněli jsme na to blouznění s tím nápisem, to trvá … s tou pravdou?

PACIENT: Pořád vítězí, pane doktore.

LÉKAŘ: Aha! Tak na to už napíšeme antidepresivum, sestři.

SESTRA: Xenofodopin, pane doktore?

LÉKAŘ : Třeba. Ale určitě ten německej. A pak udělejte kafe.

Osoby a obsazení:
Lékař: Jakub Žáček
Pacient: Ivan Řezáč
Sestra: Hana Středová

Autor: S.d.Ch.
Režie: Dimitrij Dudík
Dramaturgie: Klára Novotná
Mistr zvuku: Radek Veselý
Zvuková spolupráce: Petr Šplíchal
Produkce: Dana Reichová

>> Zpět na hlasování