Ložnice

Postel pro dva.

(Hluk obchodního domu.)

Věrka: Tak tahle, mami. Co říkáš?

Máma: Tahle? To je metr šedesát?

Věrka: Metr čtyřicet.

Máma: Kdepak, kdepak, Věrunko! Postel musí být široká! Pamatuj! Široká manželská postel, to je základ! Žádný metr čtyřicet, abystese k sobě mačkali. Teď je vám to jedno, ale budeš ráda, že budeš mít kousek svýho místa.

Věrka: My jsme si s Mílou říkali, že kdyby něco, tak že v posteli se tovždycky srovná. Taková manželská pojistka.

Máma: Já ti něco řeknu, Věrunko, jestli chceš pojistku, tak dvě. Dvěpostele. Naši dědové měli vždy dvě. Stejný, ale dvě. Že je můžeš dát od sebe.

(Zvuk odtlačování a tříštění postele...)

Takhle.

Věrka: A co peřina, mami? My jsme chtěli s Mílou takovouhle peřinu.

Máma: To si viděla ve filmu, viď? Jedna velká peřina pro dva...

Věrka: My jsme si říkali, abychom se nikdy necítili sami.

Máma: To tak první dva, tři týdny, Věrunko. Potom stejně budeš sama. A budeš ráda, že se máš čím přikrejt.

Věrka: Copak je tohle ložnice, mami? To se nemusím vůbec vdávat!

Máma: Neboj! Kouzlo je v přehozu. Musíš investovat do přehozu.
Takhle.

(Zvuk pokládané látky.)

Kvalitní, luxusní přehoz, co pár let vydrží. A pečlivě ho narovnat, vyhladit... To je tajemství ložnice, Věrunko.

____________________________________________________________________________________________________________________

Osoby a obsazení:
Věrka: Anna Cónová
Máma: Pavla Gajdošíková

Autorka: Lenka Lagronová
Režie: Tomáš Soldán
Zvukový mistr: Marek Hoblík