Mesiáš
Jan Hladík
Minutová hra od posluchače.
(venku fouká vítr, někdo zabouchá na vrata)
Alžběta: Kdo je tam?
Marie: (udýchaně) To jsem já, Alžběto. Otevři!
Alžběta: Marie, co ty tady teď v noci? (zavírá skřípající vrata a rychle vyzvídá) Prosim tě, co se ti stalo?
Marie: (těžce vzdychne) Hroznej malér. Jsem v tom! Ale s Josefem jsme přitom nikdy... (plačtivě) Já vlastně nevím, jak se to mohlo stát!
Alžběta: No nazdar. A Josef to ví?
Marie: Ještě ne. (plačtivě) No ale co mám dělat? Přeci nebudu lidem říkat stejný báchorky jako ty! Nikdo by mi nevěřil.
Alžběta: (klidným hlasem) Hele, můžeš bejt klidná. Na archanděla Gabriela věří dneska každej. Co jsem tehdy měla dělat? Všichni věděli, že v mým věku už nemůžu mít dítě a najednou tohle! Mohli mě třeba ukamenovat za cizoložství, co já vím. Takhle jsem v pohodě a malej hezky roste. Jau! (radostně) Šáhni si, jak kope. Co jsi přišla, hejbe se nějak víc.
Marie: (chvíli radostně) No jo! Ten sebou mele. (opět povzdychne) Tvůj Zachariáš je aspoň kněz. Ale můj Josef je obyčejnej tesař. To by mi musel archanděl Gabriel zvěstovat... (slabě se zasměje) nejmíň Mesiáše, aby mi to prošlo!
Alžběta: (nadšeně vykřikne) Ty jo, to je nápad!
Marie: (vážným tónem) Běto, neblázni! Lidi nejsou blbý. Každej si spíš řekne, že jsem se někde s někým zapomněla. A pak, kdoví co Josef rozkecá...
Alžběta: Josef ať mlčí! Mýho Zachariáše se taky ptali, co to má znamenat. A on jenom mával rukama, jako že nemůže mluvit. Tak jsem lidem řekla, že oněměl... dočasně.
Marie: (nevěřícně) To neprojde...
Alžběta: (jistým, pevným hlasem) Marie, poslouchej! Věř, že to vyjde! Protože když tomu sama uvěříš, budou věřit i ostatní.
Marie: (zkroušeně) Tak dík. Jsi hodná.
Alžběta: To bude dobrý. Uvidíš!
Osoby a obsazení:
Marie: Tereza Bebarová
Alžběta: Valerie Zawadská
Autor: Jan Hladík
Režie: Dimitrij Dudík
Dramaturgie: Kateřina Rathouská
Mistr zvuku: Radek Veselý
Zvuková spolupráce: Petr Šplíchal
Produkce: Jana Knappová
