Milénium

Minutová hra u příležitosti Dne české státnosti.

Rok 929. Malý kostelní zvon vyzvání na jitřní modlitbu. Je slyšet spěšné kroky a šustění oděvu. Zavírá se dřevěná brána.

VÁCLAV: Boleslave, bratře, co tak časně? A v kostele?

BOLESLAV (tasí meč): Co myslíš, Václave?

Slyšíme druhé tasení, řinčení mečů.

VÁCLAV: (bojuje) Tak ty si teda myslíš, že se dám jenom tak? Tak to se teda pleteš!

Herci Jaroslav Plesl a Jiří Žáček při natáčení minutové hry Milénium|foto: Prokop Havel,Český rozhlas

Ozve se zásah mečem, smrtelně zraněný Boleslav se sesune k zemi a chroptí.

VÁCLAV (hlasitě oddechuje): Bože můj! Jsem… bratrovrah…

Zvon stále zní…a prolíná se s vojenskou pochodovou hudbou v roce 1929, která hraje píseň „Boleslav, Boleslav, překrásné město“. (Může být i zpívaná, ale nesmí být slyšet jméno „Boleslav“.) Hudbu doprovází ruch davu a klapot kopyt.

REPORTÉR (prvorepublikovou intonací a výslovností, hlas zkreslený historickou technikou): Zdravím vás z pražského Boleslavského náměstí. Pod Národním muzeem právě projíždí Svatoboleslavský jezdecký pluk. Pan prezident Masaryk mu dnes, v předvečer milénia českého národního patrona, svatého Boleslava, předá čestnou standartu. Za vojáky, ve vozech z mladováclavských Škodových závodů, přijíždějí čelní státní činitelé.

(zvuk starých automobilů, ruch davu)

REPORTÉR (pokračuje): Kde jinde nežli zde, u jezdecké sochy světcovy od Josefa Boleslava Myslbeka, si připomínat tisíciletí uplynulé od mučednické smrti Boleslavovy. Jeho jméno, které znamená „více slavný“, s hrdostí nosila přemyslovská knížata i čeští králové a jednou bude skvěle slušet i budoucím představitelům naší drahé republiky.

Osoby a obsazení:
Václav: Jakub Žáček
Boleslav: Jaroslav Plesl
Reportér: Jiří Štěpnička

Autor: Pavla Horáková
Režie: Dimitrij Dudík
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Mistr zvuku: Radek Veselý
Zvuková spolupráce: Petr Šplíchal
Produkce: Dana Reichová

>> Zpět na hlasování