O psu, který slyší na dvě jména
Jaroslav Hašek
Podle stejnojmenné lokálky z Českého slova pro rozhlas upravil Jaroslav Kodeš a v jeho režii hrají Jiří Štěpnička a Radek Holub.
Hudební úvod.
SOUDCE: Pane Koutníku, jste obžalován, že jste četnického strážmistra jakožto osobu úřední hrubě urazil tím, že jste na něj zavolal: „Kuš, vachmajstře!“ což jinými slovy znamená: „Mlčte, strážmistře!“ Můžete svůj přestupek nějak vysvětlit?
KOUTNÍK: Prosím, to je ale nedorozumění. Mám psa, který se jmenuje Vachmajstr, a na toho jsem volal, když mě zrovna pan četník káral, že jsem si zdřímnul ve službě. Mohu podat důkaz pravdy. Pes je tu, můžete ho, pane soudce, zkusit zavolat.
SOUDCE: No dobrá. Abych zjistil co nejvíce polehčujících okolností, udělám to. Vachmajstře, pojď sem!
(ozve se radostný štěkot a potom blažené kňučení)
Hodný pejsek, poslušný. Obžalovaný, shledávám, že mluvíte pravdu, a proto vás na základě tohoto přímého důkazu osvobozuji.
Úder kladívkem a krátký předěl.
SOUDCE: Ale, ale, pane Koutníku! Vy už zase stojíte před soudem. A zase pro urážku na cti! Tentokrát jste v hádce urazil koho? – Aha! Vojenského kaplana, pana Šorejse. V hádce jste ho nazval: „Ty pitomej Šorejsi!“
KOUTNÍK: Pane soudce, ale to je zas velký nedorozumění. Můj pes slyší i na jméno Šorejs.
SOUDCE: Cože?
KOUTNÍK: Ano. Vyzkoušejte si ho.
SOUDCE: Dobře. – Pojď sem, Šorejsi!
(opět radostná reakce psa)
Vidím, že i v tomto případě nelžete. Proto vás musím opět osvobodit.
KOUTNÍK: Děkuju vám, pane soudce, děkuju.
SOUDCE: Nicméně vám dám ještě jednu radu. Neučte svého psa slyšet na jméno Váňa, nebo to s vámi dopadne zle.
KOUTNÍK: A proč, pane soudce?
SOUDCE: Protože Váňa se jmenuji já!
Hudební akcent.
Osoby a obsazení:
Soudce: Jiří Štěpnička
Koutník: Radek Holub
Autor: Jaroslav Hašek, Jaroslav Kodeš
Režie: Jaroslav Kodeš
Dramaturgie: Kateřina Rathouská
Mistr zvuku: Tomáš Mykiška
Hudební a zvuková spolupráce: Josef Plechatý
Produkce: Dana Reichová
