Osmnáct žlutých růží
Pavel Molek
Minutová hra z cyklu Muzikantské příběhy.
Klub v New Yorku 1961: Zní konec písničky "Mack the Knife“ v provedení Bobby Darina, pak potlesk a jeho odchod do zákulisí.
Uvaděč: Byl’s skvělej, Bobby. Dokonce tu máš kytku. Támhle od těch dvou goril.
Bobby: Ty jo, osmnáct žlutejch růží, i s navštívenkou. Bobby Darinovi věnuje Lucky Luciano. Počkat, Lucky, to je přeci ten mafián, co –
Gorila 1: (přistoupí k němu a skočí mu do řeči) To je náš šéf.
Bobby: Fakt?! Já myslel, že Lucky drží nad vodou Frankie Sinatru, ne?
Gorila 2: Važ slova, mladej, Lucky Frankieho žere, ne, že ho drží nad vodou.
Gorila 1: Frankie je totiž král!
Gorila 2: Jasně, král swingu.
Bobby: Tak proč posílá Lucky kytku mně, a ne Frankiemu?
Gorila 2: Lucky ti tim chce vzkázat, že taky zpíváš ten swing fakt moc hezky.
Gorila 1: Až moc hezky. Skoro jak Frankie.
Gorila 2: A že je spousta jinejch žánrů, co by ti určitě taky šly.
Gorila 1: Tradicionály třeba...
Bobby: Ale já jsem přece swingovej zpěvák!
Gorila 1: (bručí si svou) Taky country by byla fajn.
Bobby: Jaká country? O čem bych asi zpíval nějakou blbou country?
Gorila 2: To nevim, zato vim, že bejt tebou, tak sem radši živej zpěvák blbý country než mrtvej zpěvák dobrýho swingu.
Gorila 1: (bručí si svou) Nebo folk, tim bys taky Luckymu udělal radost.
Bobby: A kvůli tomu mi posílá kytku?! Osmnáct žlutejch růží?
Gorila 2: Tak si přečti druhou stranu tý navštívenky.
Gorila 1: A přemejšlej vo ní.
Gorila 2: Ať nemusíme přijít znova a „udělat to po svým“.
Bobby: (šustí květinou) Bobby, král swingu může bejt jen jeden!
Do vytracena zní začátek písně 18 yellow roses v provedení Bobby Darina.
Osoby a obsazení:
Bobby Darin: Kajetán Písařovic
Gorila 1: Jiří Štrébl
Gorila 2: Zdeněk Velen
Uvaděč: Petr Mančal
Autor: Pavel Molek
Režie: Petr Mančal
Dramaturgie: Klára Novotná
Zvukový mistr: Ladislav Reich
Zvuková spolupráce: Petr Šplíchal
Produkce: Dana Reichová
