19. listopadu  2014  rubrika: Minutové hry

Rok 1974 (3. díl)

Stanislav Zindulka - Foto: Elena Horálková

Stanislav ZindulkaFoto: Elena Horálková

Lidmila Kábrtová, Kateřina Rathouská

Kapitoly ze života Eli v šesti minutových hrách. Z knihy Lidmily Kábrtové „Koho vypijou lišky“ úryvky vybrala a zdramatizovala Kateřina Rathouská. 

 

Lidmila Kábrtová, Kateřina Rathouská: Rok 1974 (3. díl)

Vložit na svůj web

(úvod: hudebně - zvuková koláž) 

Hlasy: Z Rudého práva: Roztočila se kola čtvrtého roku pětiletky. Kultura musí sloužit pokroku a míru. Solženicynovo pero nenávisti. Dobré pracovní výsledky o svátcích: Pomlázka oceli a uhlí. Lidé - největší poklad republiky. Kolik dětí na konci pětiletky umístíme v mateřských školách? 

(prostředí – doma) 

Eli (vnitřní hlas): Jmenuju se Eli. Jsou mi čtyři roky. Každý den chodím do školky a taky už umím zapnout rádio! 

(mezitím si přišoupne židli a cvakne knoflíkem, pak ladí, takže se ozývají různé zvuky) 

Najednou z rádia: Bratříčku, nevzlykej, to nejsou bubáci, vždyť už jsi velikej, to jsou jen vojáci... 

Mami: Okamžitě to vypni, chceš aby nás zavřeli? (cvak)… 

Eli (vnitřní hlas): Proč to musíme vypnout? Vždyť ten pán zpívá hezky. 

Mami: ... (pokračuje) A vůbec - slez dolů a pojď se oblíkat, musíme vyrazit. No tak pojď, dám ti něco na sebe. (odcházejí) Vezmeš si tu červenou sukni, jo? 

(dveře pokoje se zavřou, následují zvuky metra) 

Eli (vnitřní hlas): Jdeme s mami do metra. Metro je bezvadná novinka. Tyhle závory u vstupu se vymršťují jako račí klepeta. 

Mami: Tak poběž, rychle, ať zaplatíme jen korunu. (projdou) 

Eli (vnitřní hlas): Jůůůů, jezdící schody! 

Mami: Nebojíš se? Á, hop. Jede to rychle, viď? 

(Eli se vesele směje.) 

Eli (vnitřní hlas): Kam asi jedeme? 

(metro odjíždí, prolne se s ruchem hřiště) 

Děda: Dej pozor, ať nespadneš. Radši nelez až nahoru... 

Eli (vnitřní hlas): Čekáme s dědou na hřišti. Dědu mám moc ráda. Mami šla do velké budovy vedle. Jé a už jde k nám! 

Mami: Ahoj, tak jsem tady. 

Děda: Tak jak? 

Mami: Je to vyřízený, soudkyně byla rozumná. Eli, dáš mi pusu? 

Eli jí dá pusu. 

(Mami: Ty moje zlatíčko. My dvě to spolu všechno zvládneme.) 

(hudba) 

Hlasy: Nechť se nám v jubilejním roce naší socialistické vlasti, v roce 30. výročí osvobození, v roce nových náročných zápasů o splnění pětiletky a dovršení závěrů XIV. sjezdu strany daří naše společné dílo, při kterém můžeme plně prokázat své schopnosti, rozvinout tvůrčí iniciativu a talenty. Nechť se nám podaří uskutečnit všechna dobrá předsevzetí, s nimiž do nového roku vstupujeme. Redakce Rudého práva, 30. prosince 1974. (hudba)
 


Osoby a obsazení:
Mužský hlas: Pavel Smolárik
Ženský hlas: Nela Boudová
Eli (malá): Anežka Rösslerová
Mami: Lucie Pernetová
Děda: Stanislav Zindulka  

Autor: Lidmila Kábrtová a Kateřina Rathouská
Režie: Dimitrij Dudík
Dramaturgie: Kateřina Rathouská
Mistr zvuku: Radek Veselý
Hudební spolupráce a zvukové efekty: Petr Šplíchal
Produkce: Dana Reichová 


>> Zpět na hlasování
 

Autor:  Lidmila Kábrtová, Kateřina Rathouská  (krs)
Pořad: Minutová hra  |  Stanice: ČRo Vltava
 
 

Nové články v rubrice

MP3 od posluchačů

Závislost

Mnozí posluchači minutových her nám posílají své názory...

Vybrali jste

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas