Splněný sen
Ivan Binar
Nástrahy svobodného ducha
Nahodil: Já jsem ti tak šťastný, Kuchyňko!
Kuchyňka: Také já jsem ti tak šťastný, Nahodile!
Nahodil: Splnil se nám sen...
Kuchyňka: My jsme si ho splnili! Těmato rukama!
Nahodil: V obyčejné garáži. Ze šrotu! Žádná elektřina, žádný spalovací motor. Ekologie!
Kuchyňka: Na vlastní pohon, šlapací.
Nahodil: Vždycky jsem po tom toužil. K sasance přivonět, koníka po šíji poplácat, želvu osedlat...
Kuchyňka: Ještě před týdnem jsem to chtěl zabalit. Ne a ne přijít na to, jak tam to těsnění šprajcnout.
Nahodil: Naštěstí mě napadlo to zatkávátko z klaprklopsu, Kuchyňko.
Kuchyňka: To zatkávátko z klaprklopsu napadlo mě, Nahodile. Ty´s to jenom šprajcl levou rukou, aby to nevyhřezlo.
Nahodil: Hlavně, že nevyhřezlo, aspoň máme pěkný výhled. Ve snu by mě nenapadlo, že to všechno jednou uvidím vlastníma očima! Že si na to budu moct šáhnout!
Kuchyňka: Nešahej na to!
Nahodil: Nepeskuj mě pořád, Kuchyňko... Nejsem snad svobodný občan ve svobodné zemi? Nemám snad právo volit, koho chci, cestovat, kam se mi zamane, číst, co se mi líbí...
Kuchyňka: Nešahej na to!!
Nahodil: … oblékat se podle vlastního vkusu, šahat, na co chci…
Kuchyňka: To všecko můžeš, Nahodile, ale ne v ponorce. – Říkám ti, naposled: Nech ten poklop napo... (žblublublu – bublání vzduchových bublin ve vodě)
Osoby a obsazení:
Nahodil: Jan Fišar
Kuchyňka: David Viktora
Autor: Ivan Binar
Režie: Tomáš Soldán
Dramaturgie: Eva Lenartová
Zvukový mistr: Hana Plecháčková-Kovalová
