Stará láska nerezaví
David Drábek
Rozdíl mezi lidoopem a člověkem je přece jen pár genů… Další díl ze série mikroher Vycpaniny z české kotliny. V režii Aleše Vrzáka účinkují Pavla Tomicová a David Novotný.
„Znělka“ – štěkot, bečení, kníkání, štěkání, bzučení, kvokání, vrčení i nepokrytý řev... Následuje podivné ticho. Není to čisté ticho, slyšíme funění. Funění trémisty.
KDOTEDYVLASTNĚ: Ehm. Už jsem v éteru? Veřejnoprávním? Já tam nedohlédnu, ale jeden ochotný hranostaj na požádání přečetl nápis na destičce pod mýma nohama… „Orangutan jávský“… Chtěl bych teď promluvit k těm z vás, kteří jste rezaví a chlupatí. Lidstvo prý v budoucnu bude stále lysejší. Zřejmě jsem tedy nikdy nebyl prototypem tvora budoucnosti, ale… dalo to právo tomu devizovému lovci odprásknout mě a nechat vycpat? Koupal jsem se na Adama, jo, ale snad hernajs nevypadám úplně jako – no ne?
A mým důkazem je, že jsem v tu chvíli jedl bagetu!!! Co když to nebyla groteskní náhoda, co když to nebyl jen pech? Co když šlo o genocidu spunktovanou nějakými módními estéty, co nenávidí chlupaté muže a chtějí je předělat na zženštilý vydepilovaný mládenečky? Dyť já makal celej život ve fabrice a konečně se zmohl na exotickou dovču… a teď tady stojím s vypreparovaným bimbasem.
(Zašelestění.)
GORILA: Kašli na to, kotě.
KDOTEDYVLASTNĚ: Kdo vy jste… Gorila?
GORILA: Jo. Podívej, nebádej dál, necmrndej nervy na podlahu.
KDOTEDYVLASTNĚ: Byl jsem člověk!!!
GORILA: Ber to z druhý stránky – byla tvoje holka hezčí než já?
KDOTEDYVLASTNĚ: Nebyla. Jste kus. Šťabajzna.
GORILA: Tak už nemudruj, rozkymácej stojan a přisuň se ke mně blíž… Rozdíl mezi lidoopama a lidma je jen pár genů. To se v posteli ztratí. (Myslím, žes to nakonec ještě docela vyhrál, zrzku…)
Osoby a obsazení
Gorila: Pavla Tomicová
Kdotedyvlastně: David Novotný
Autor: David Drábek
Režie: Aleš Vrzák
Dramaturgie: Kateřina Rathouská
Zvukový mistr: Milan Křivohlavý
Natáčecí technik: Naděžda Culková
Zvuková spolupráce: Ladislav Železný
Produkce: Iveta Tomášková, Jitka Paříková
