U sežrané myšlenky
Jana Semschová
Víte, jaký je chuťový rozdíl mezi teorií relativity a nadáváním na tchýni?
Hamáčková: Pane doktore, (já) jsem závislá na myšlenkách.
Lékař: (nechápavě) (Ale) to je přece bohulibá závislost… Číst, vzdělávat se, rozšiřovat si obzory…
Hamáčková: Ale vy mi nerozumíte. Já je totiž jím. (vteřina ticha, event. reakce doktora) Začalo to asi před půl rokem… Šla jsem zrovna po ulici, když jsem si všimla, že kolem mě něco poletuje. Takové chuchvalce to byly, každý trochu jinak barevný... Už ani nevím, jak mě to napadlo… prostě jsem vyplázla jazyk a jeden z těch chumáčů mi na něm přistál. Tak jsem ho spolkla a bylo to opravdu vynikající.
Lékař: Ale co vás přivedlo k vysvětlení…
Hamáčková: (skočí mu do řeči) …že to jsou myšlenky? Tak zaprvé - výlučně a znenadání se objevují nad hlavami kolemjdoucích. A taky mi došlo, že chutnám, co si lidi myslí. Je to taková telepatie přes žaludek. A pak – ten rozdíl v kvalitě, v lahodnosti. Nemáte ponětí, jaký je chuťový rozdíl mezi teorií relativity a nadáváním na tchyni.
Lékař: Takže vy jste od té doby... (jako by nechtěl ani vyslovit „jedla myšlenky“)
Hamáčková: (provinile) Ano. … Dovolíte? (zvuk odšupované židle, pak pohyb, zvuky jedení, spokojené pomlaskávání) Velice chutné. – (cituje) Tichý blázen, zřejmě neškodný, ale co s ní mám, proboha, dělat? – Říkám to správně, že (ano), pane doktore. (Přesně to jste si myslel.)
Lékař: (v rozpacích) Hm… A proč jste za mnou vlastně přišla?
Hamáčková: Ráda bych si otevřela restauraci. Bude se jmenovat U sežrané myšlenky (a nabídka bude samozřejmě odpovídat názvu). Tak jestli byste mi dal (prosím vás) doporučení, že jsem zdravá.
Osoby a obsazení:
Hamáčková: Natálie Drabiščáková
Lékař: Petr Stach
Autor: Jana Semschová
Režie: Natálie Deáková
Dramaturgie: Kateřina Rathouská
Zvukový mistr: Jitka Kundrumová
Zvukové efekty: Ladislav Železný
Produkční: Radka Tučková
