Za císařskou korunou
Petr Hudský
Minutae Carolinae
Praha, 1346. Jan Jindřich přichází do komnaty, kde na něj čeká Karel.
Karel: (přátelsky) Můj milý mladší bratr! Pojď, Jane Jindřichu, musím ti něco říct.
Jan Jindřich: Vypadáš spokojeně, Karle.
Karel: Papež v dubnu vysloví klatbu na císaře. Označí ho za Antikrista a vyzve k povstání proti němu.
Jan Jindřich: (namítá) Do klatby ho dal už několikrát, stejně jako jeho předchůdce. A k čemu to bylo? Ludvík si z nich nikdy nic nedělal.
Karel: Jenže jeho postavení už není tak pevné jako dřív. Nadělal si spoustu nepřátel. Papežskému stolci leží v žaludku od samého počátku. (krátká pauza, Jan Jindřich příp. malá reakce) No a pak je tu ten tvůj rozvod s Markétou…
Jan Jindřich: (rozčilí se) Jaký můj rozvod! To ona mě vyhnala jako psa! Mrcha jedna pyskatá. Kdo to kdy viděl, aby ženská požádala o rozvod?! A ještě mě nařkla z impotence! Celá Evropa ze mě má legraci!
Karel: Ale ne. Všichni moc dobře vědí, že to byl císařův trik, jak se zmocnit Tyrol a Korutan na úkor náš a Habsburků. Kdyby aspoň počkal! Ale on ji ani ne za tři měsíce provdal za svého syna. To byla poslední kapka.
Jan Jindřich: Jak to myslíš?
Karel: Ludvík zdaleka nemá tolik spojenců, co dřív. Papež ví, že je tu konečně šance ho zbavit trůnu.
Jan Jindřich: Zbavit Ludvíka Bavora trůnu?
Karel: Proč myslíš, že povýšil pražské biskupství na arcibiskupství?
Jan Jindřich: (přemýšlí) Vyhověl ti, protože ví, že máš rád Čechy?
Karel: (usměje se nad jeho prostotou) Prosím tě… Jde o to, že Čechy už nejsou podřízené Mohuči. Pauza. Jdeme do války, bratříčku.
Jan Jindřich: Římský král proti římskému císaři…
Karel: No… bude veselo.
Osoby a obsazení:
Karel: Petr Lněnička
Jan Jindřich: Jiří Suchý
Autor: Petr Hudský
Režie: Aleš Vrzák
Dramaturgie: Kateřina Rathouská
Zvukový mistr: Dominik Budil
Zvuková spolupráce: Ladislav Železný
Produkce: Radka Tučková
Odborná spolupráce na pořadu: Jaroslav Čechura