Mírné a suché zimy posledních let svědčí hrabošům. Zemědělci dostanou příspěvek na jejich likvidaci
Mírná a suchá zima podpořila přemnožení hrabošů polních. Zemědělci se bojí velkých škod, dostali proto možnost čerpat příspěvek na likvidaci škůdce. Hostem je Miroslav Florián, zástupce ředitele Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Zasaženy jsou Jihomoravský a Olomoucký kraj a část kraje Zlínského, přičemž nejhorší situace je podle Floriána na Hané, nicméně silně jsou zasaženy všechny nejintenzivnější zemědělské části Moravy. Od 6. března lze na likvidaci tohoto škůdce čerpat příspěvek ve výši 500 Kč na hektar.
Čtěte také
Florián uvedl, že účinné látky povolených pesticidů nepředstavují významné riziko pro ostatní volně žijící živočichy, ani pro spodní vody či rostliny. „Ta látka je navržena tak, aby vedlejší efekty byly co nejmenší. A i když není vyloučeno, že by dravec mohl ulovit toho otráveného hraboše, tak by ten jeden kus neměl způsobit jeho úhyn. Muselo by tam dojít k situaci, kdy by jich ulovil několik. Navíc dravci mají ochranný druh chování, že zpravidla nepozřou ten trávicí trakt. Riziko otravy v případě dravců je, alespoň co se týká dostupných informací, poměrně nízké.“
„Když dojde ke kalamitnímu přemnožení, tak predátoři s tím už nedokážou nic udělat.“
Miroslav Florián, zástupce ředitele Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského
Při likvidaci hraboše jde přitom o čas, protože škůdce se množí velice rychle. Aplikace pesticidů do jednotlivých nor je naopak velmi zdlouhavá a pracná. V těch nejpostiženějších místech jsou až tisíce nor na hektar, které je nutno jednotlivě ošetřit. Další možnosti, jak omezit množení hraboše jsou omezené.
Například hluboká orba sice může populace hrabošů na polích zlikvidovat, nicméně hraboši mohou dále přežívat mimo zemědělské plochy v remízcích, mezích, či v příkopech u silnic. Zde už proti nim zasáhnout prakticky nelze, protože se nejedná o zemědělskou půdu. Odtud se pak mohou následně opět rozšířit na pole. Hlubokou orbu pak nelze aplikovat například v sadech či ve vinicích.
Jak a kde můžete poslouchat pořad Host Dne na Moravě?
Živě v rádiu od pondělí do čtvrtka v 17:30, ale i zpětně na internetu. Všechny díly jsou jako podcast ke stažení. Najdete ho na webu Českého rozhlasu Brno, na audioportálu mujRozhlas, který si můžete nainstalovat i jako aplikaci, a také ve všech podcastových aplikacích.
Související
-
Přemnožení mravenci zničili část úrody třešní a višní. Ovocnáři jim v tom nedokáží zabránit
V sadech na jihu Čech zůstávají tisíce třešní na stromech i po sklizni. Jsou poškozené od mravenců, kteří se přemnožili. Ovocnáři vyčíslili škody na několik stovek tisíc.
-
Podobnou kalamitu vinaři nepamatují. Hraboši se z polí stahují do vinic, kde hledají potravu
Přemnožení hraboši na jihu Moravy škodí nejen na polích ale také ve vinicích. Mezi keři révy vinné hledají potravu, okusují listy, kořeny a chutnají jim i hrozny.
-
V Kuřimi se přemnožily nutrie. Město proto zakázalo jejich krmení
Radnice v Kuřimi řeší problém s přemnoženými nutriemi. Hlodavci se pro část místních staly zajímavou atrakcí a někteří je chodí krmit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
