Čeleď žirafovitých se od ostatních přežvýkavců odštěpila v miocénu (ve třetihorách), přibližně před 25 miliony let. Vyvinulo se tehdy několik linií žiraf, které spásaly trávy a velikostí připomínaly domácí skot.
Nejstarší známý předek žirafy byl Paleotragus, stáří těchto nálezů je odhadováno na 20 milionů let. Dorůstal velikosti antilopy s poněkud zavalitějším tělem, s krátkým krkem a růžky porostlými pokožkou. V tom samém období žil ještě předek Giraffokeryx, který měl dva páry růžků. Zajímavostí je, že se předkové okapi a žiraf se vyvinuli na evropském kontinentu, a teprve až později přešli na africký kontinent, kde se samostatně vyvíjeli.
Některé z paleontologických nálezů žirafích předků byly známy již počátkem 20. století. Když se dostala Henrymu Johnstonovi do ruky lebka okapi, poznal, že se tvarem nápadně podobá obrovské žirafě Helladotherium duvernoyi, která žila na území dnešního Řecka. Helladotherium však bylo bezrohé. Objev byl naprosto překvapující - vždyť lebka patřila zvířeti velmi podobnému třetihorním zvířatům, známým už jen z fosilií, navíc žilo v pralese, ale tehdy jediná známá žirafa byla přece obyvatelem otevřených plání, nikoli vlhkých a temných tropických lesů!
Profesor Lankester z Britského muzea přírodních věd, jemuž Sir Johnston poslal svůj materiál k určení, zjistil, ze okapi je opravdu žirafa, nejblíže příbuzná s třetihorní žirafou Samotherium boissieri z ostrova Samos v Egejském moři. Samci měli na hlavách malé rohy stejné jako okapi, samice byly bezrohé. Ve vykopávkách na území Libye byl pak nalezen rod Libytherium, svědčící o tom, že žirafovití této skupiny přešli z jižní Evropy nebo Asie, kde tato čeleď vznikla, na jih do nitra Afriky. Profesor Lankester chtěl původně zařadit okapi přímo do rodu Samotherium (vzájemná podobnost byla velká), nakonec se však přece jen rozhodl pro samostatný rod.
Žirafovití, neboli skutečné stepní žirafy a jim příbuzný rod Okapia se objevují přibližně před 10 milióny lety. Část populace osídlila centrální Afriku, kde vedla jejich adaptace k vzniku pralesní žirafy okapi - protože je původním předkům velmi podobná, hovoříme o ní jako o živoucí fosilii či o živoucím svědkovi třetihor. Evoluce další skupiny, jež obydlela ostatní území na jih od Sahary, směřovala k vývoji žirafy a jejích jednotlivých poddruhů. K tomu je potřeba připomenout, že ještě donedávna žirafy žily na souvislém území subtropických savan, bohužel vlivem nadměrného lovu se areály jejich rozšíření podstatně zmenšily a dnes je najdeme jen v ostrůvkovitě rozptýlených oblastech národních parků.
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | sudokopytníci (Artiodactyla) |
| Podřád | přežvýkaví (Ruminantia) |
| Čeleď | žirafovití (Giraffidae) |
| Rod | okapi (Okapia) |
| Druh | okapi (Okapia johnstoni) |
Zajímavostí je, že po genetických testech vyšlo najevo, že okapi je po stránce složení DNA příbuzná s antilopou sitatungou a také s indickým kopytníkem nilgau.
[
