Větší a delší kamióny zůstanou na českých silnicích raritou

12. září 2012

31,5 metru na délku a 8,5 metru na šířku. Takové jsou rozměry největšího letošního nadrozměrného nákladu, který včera vyjel z Přerova a zítra nad ránem dorazí do Mělníka. Toto je samozřejmě výjimečná situace. Běžně u nás mohou jezdit maximálně 18metrové kamiony, ale například ve Skandinávii jezdí soupravy až o sedm metrů delší. Budou běžné i u nás?

Na první pohled je pozná i laik. Přívěs totiž bývá až o sedm metrů delší než návěs a dlužno říci, že na silnicích tyto tandemové soupravy vypadají opravdu impozantně. Ve Švédsku se za nimi už nikdo neohlédne, tam totiž jezdí úplně normálně. 25 metrů na délku a hmotnost až 60 tun je tam u kamiónu naprosto běžnou záležitostí.

Český řidič kamiónu Ondřej Plešek z firmy DOSI Transport, která se specializuje na Skandinávii, jen tiše závidí. „Jim to nedělá problém, všude na cestách mají prostor. Cesta je efektivnější, když kamión vezme větší náklad,“ říká.

Je to samozřejmě i ekologické, protože namísto tří jízd pobere delší kamión stejné množství zboží jen při dvou cestách. A kdo má pocit, že dlouhý kamión viděl v okolí mladoboleslavské Škodovky, pak má pravdu.

„Jezdí na takzvané zvláštní užívání komunikace. Na rozdíl od Švédska v Česku zůstává celková hmotnost této soupravy do 48 tun,“ zdůrazňuje Pavel Nosek z policejního prezídia, podle kterého musí být tandemová souprava označena oranžovou tabulkou s číslem 2525. Může se navíc pohybovat pouze na směrově dělených komunikacích, tedy po dálnici s tím, že cílové místo od ní nesmí být dál než 10 kilometrů.

Souprava je už od pohledu delší, než je na českých silnicích obvyklé

Zájem o prodloužení souprav chybí

Ve střední Evropě však zřejmě dlouhé kamióny jezdit nikdy běžně nebudou. Směrnice Evropské unie už před lety upravila možné rozměry kamiónů. Jednotlivé státy se mohly rozhodnout, zda prodloužení souprav využijí. Jenže se ukázalo, že zájem je minimální.

„Mimo skandinávských států a Německa jednotlivé státy nepřistoupily na novelu této směrnice, která by umožňovala provoz takovýchto vozidel,“ vysvětluje Pavel Nosek.

Důvod je jednoduchý – peníze. „Takto dlouhé soupravy by vyžadovaly dopravně technická opatření – musely by se změnit poloměry zatáček, kamióny by musely mít nastavenou jinou dobu k projetí železničního přejezdu a podobně. Jen v Německu by si úpravy na mostech vyžádaly osm nebo devět miliard eur. V současné době na to nemá ani Německo.“

Delší a větší kamióny zřejmě v Česku jezdit nebudou

Upravit by se musela i překladiště nebo dvory firem, které využívají nákladní dopravu. Ondřej Plešek si díky víkendové soutěži Mladý evropský řidič kamiónu mohl na polygonu firmy Scania vyzkoušet jízdu s 25metrovým a 60tunovým kamiónem. A tak ví, že manipulace není jednoduchá.

„U nás by to byl problém. Už teď se často do mnoha míst tak tak dostaneme,“ potvrzuje.

Prostě maximálně na zvláštní užívání, tak jako je to teď. A jinak určitě nebude, protože mnoho našich mostů je v havarijním stavu a častokrát je na nich omezena hmotnost, takže na ně nesmí ani běžné kamióny. Natožpak těžší a delší.

autor: evk
Spustit audio