Může krize za málo peněz na dálnice?

20. duben 2009

Bez další finanční injekce nepostavíme včas klíčové úseky dálniční sítě - D47 a Pražský okruh. Tak s tímto tvrzením předstupuje dnes ministr Bendl před vládu a žádá dalších 8,4 miliardy korun na pokračující výstavbu. Je situace skutečně tak kritická? Hrozí zastavení staveb?

Zatím ještě ne, záleží ale především na tom, jakým způsobem jsou financovány. V současnosti je rozestavěno 91 kilometrů silnic 1. třídy a 186 kilometrů dálnic a rychlostních komunikací. Podle slov Martiny Vápeníkové z Ředitelství silnic a dálnic ty, které jsou hrazeny z operačního fondu dopravy evropské unie, bez problémů pokračují.

"Tyto stavby je nutné nepozastavovat a pokračovat v čerpání už schválených zdrojů. Stavby financované z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) mají finanční problémy, o kterých se aktivně jedná. Zatím se stavby nepozastavují, probíhají jednání ať už se SFDI nebo Ministerstvem dopravy, ale hlavně se zhotoviteli o tom, jak dále mohou práce pokračovat."

Problémy tak bez finanční injekce čekají i klíčové stavby naší dálniční sítě, vedle Pražského okruhu i dostavbu dálnice D47, která propojí Prahu s Ostravou. Po nedávné inspekční návštěvě přímo na staveništi šéf ŘSD Alfréd Brunclík viděl její budoucnost takto:

"Je to 32 kilometrový úsek z Bělotína po Bílovec. Do provozu ho budeme uvádět v listopadu dílčím způsobem, ale věřím, že veřejnost toto řešení přijme, protože se skutečně bude most jet plynule. Podmínkou ale je, že nás státní rozpočet posílí o 2,4 miliardy korun."

Což je téměř čtvrtina požadované částky. A jak nám prozradil Karel Hanzelka ze Státního fondu dopravní infrastruktury, celkové číslo kupodivu není důsledkem nižšího výběru mýta.

"Původně jsme měli ze státního rozpočtu slíbeno 45 miliard korun. Když se loni státní rozpočet sestavoval, dostali jsme pouze 36,65 miliardy korun a tento pokles se pochopitelně odráží ve financování dopravních staveb. Žádáme tedy o dokrytí rozdílu, což je právě 8,35 miliard. Otázkou ještě zůstává, co udělá elektronické mýtné."

Podle březnových meziročních čísel se vybralo o téměř 100 miliónů korun méně jak na mýtném, tak na silniční dani. Dohromady tedy jen za jeden měsíc je příjem o zhruba 200 miliónů korun nižší a výhled na další měsíce je podobný. Co ale takhle zachovat se v současné finanční situaci jako téměř všichni podnikatelé? Vždyť i automobilky nabízely stejný model auta před rokem za výrazně vyšší cenu, nemůže Ředitelství silnic a dálnice jednat se stavebními firmami o snížení nákladů?

"My máme danou částku, která je určená smlouvou a nemám informace o tom, že bychom jednali o snížení celkové ceny za zakázku. Vím, že se jedná o tom, zda by zhotovitelé nepočkali až do doby, kdy přijdou nějaká rozpočtová opatření a my finanční prostředky do našeho rozpočtu získáme."

Smlouvy se však psaly v úplně jiné ekonomické situaci. I tady platí, že pokud je vyšší poptávka, musíme si připlatit. Jen na okraj, když si před rokem ministerstvo dopravy nechalo zpracovat, kolik stojí postavení rovného úseku kilometru dálnice, vyšla částka 161 300 000 korun. A téměř vždy se při stavbách částky vysoutěžené, tedy navrhované, podobaly těm nakonec reálně proinvestovaným.

autor: evk
Spustit audio